kino / romantická komedie Text Vojtěch rynda | FOTO Aerofilms Vojtěch Rynda český filmový publicista Ať prší, když chce Tenkrát podruhé Filmová recenze Vojty Ryndy Co se stalo 16. května 1974? V jednom francouzském baru potkal Victor svou budoucí manželku Marianne a okamžitě se do ní zamiloval. O pětačtyřicet let později dostane chuť se do ní zamilovat znovu. Chytrá a svižná romantická komedie Tenkrát podruhé nabízí originální zápletku s (ne)cestováním v čase a velká herecká sóla pro Daniela Auteuila a Fanny Ardant. N a snobský večírek honorace v kostýmech z 19. století, která se kochá fyziognomií obsluhujícího černocha, vtrhnou maskovaní útočníci, pár hostů postřílejí a chystají se celý salón zapálit. Takhle romantické komedie většinou nezačínají… I když se vzápětí ukáže, že celá scéna je jenom „jako“, úvod filmu Tenkrát podruhé představuje nejen kvůli zběsilému tempu a absenci dlouhého vysvětlování solidní zápřah na diváckou pozornost. A ani poté není radno polevit v ostražitosti, protože film scenáristy a režiséra Nicolase Bedose má v zásobě řadu překvapivých zatáček a zásadních zvratů. Scéna z úvodu je ukázkou práce firmy Cestovatelé časem. Tato společnost umožňuje klientům přesunout se téměř kamkoliv do minulosti a zúčastnit se téměř libovolné situace: navštívit dvůr Ludvíka XIV. nebo třeba pobesedovat s Hitlerem na generálním štábu, protože i o to někteří lidé stojí. Situace jsou pečlivě připravené a nacvičené s najatými herci v dokonale připravených kulisách v ateliéru, v nichž musí sedět každý historický detail. Firmu i jednotlivé její „inscenace“ řídí arogantní Antoine, který své hře na režírování lidských osudů propadá i v soukromí a ke spolupracovníkům i ke svým bližním se někdy chová značně bezohledně. Únik z nepříjemné reality Victora by nic z toho normálně nezajímalo. Ostatně když o Cestovatelích časem slyší mluvit na rodinné večeři svého syna, pouští to druhým uchem ven. Stárnoucí kreslíř propadá sebelítosti a trápí se tím, že ho jeho akční a živelná manželka Marianne vnímá už jen jako kouli u nohy. Když ho ale žena vyhodí z bytu, Victor synovu nabídku vyzkoušet služby schopné, leč drahé firmy využije. Od blížící se sedmdesátky uteče do divokých 70. let, kdy se s Marianne seznámil. Průběhu jednoho vztahu roztaženého téměř přes půl století se Nicolas Bedos věnoval už ve svém předchozím snímku Pan a paní Adelmanovi. Na to, že tomuto filmaři ještě není ani čtyřicet let, dokáže zachytit únavu a vyšeptalost dlouholetého manželství lidí o generaci starších než on překvapivě plasticky a věrohodně. A na to, že je Tenkrát podruhé jeho teprve druhým snímkem, si Bedos vede nečekaně zručně. Režijně dostává z hereckých ikon, jako jsou nestárnoucí představitelka osudových žen Fanny Ardant a mistr tvárnosti Daniel Auteuil, jedny z nejlepších výkonů pozdní části jejich kariér. A po scenáristické stránce pečlivě hlídá hranice jednotlivých dějových linií i časových rovin, aby se divákovi slily dohromady právě tak akorát. divák ví, co je fikce a co ne Poměrně složitou vyprávěcí strukturou Tenkrát podruhé připomíná například vztahovou hříčku Věčný svit neposkvrněné mysli, v níž se odvržený muž potácí troskami vzpomínek na svou ztracenou lásku, nebo thriller Davida Finchera Hra, ve kterém musí původně životem unavený milionář bojovat o vlastní život v bizarní soutěži na pomezí reality a fikce. V Tenkrát podruhé vždy víme, kdy se Victor nachází v ateliérech Cestovatelů časem a kdy mimo ně, ale Bedos nás velmi často nechává na vážkách, která z postav kdy hraje podle předpřipraveného firemního scénáře a kdy se chová sama za sebe. Na jednu stranu platí, že Victor je vždy Victorem, protože i v kulisách zůstává autentický. Ale například žena, která představuje Marianne v roce 1974, plynule přechází mezi svou rolí, svým skutečným já najaté herečky jménem Margot a někým ještě úplně jiným. Zní to složitěji, než to vypadá. Nejpozději od chvíle, kdy se zchátralý Victor převlékne do sedmdesátkové vizáže s knírkem, kotletami a koženým sáčkem, je Tenkrát podruhé rozpustile hravou podívanou, která svá pevně daná pravidla ukrývá pod vrstvou nakažlivé spontánnosti. Zatímco Victor v záměrně přehnané iluzi 70. let plné sexu, drog a zakouřených lokálů pookřává a nachází ztracenou životní sílu, původně energická Marianne postupně uvadá, v čemž jí nezabrání ani špičková elektronika, ani milenec, který ji unudí ještě rychleji než manžel. V paralelní dějové linii probíhá hašteření mezi samolibým režisérem Antoinem (Guillaume Canet) a nebohou Margot (chameleonská Doria Tillier), jež se s ním pořád nedokáže rozejít. Falešně pravé emoce Nejvtipnější je film ve scénách, které propojují inscenované dění v kulisách se zákulisím, kde neustále dochází ke kiksům. Postavy v roce 1974 odbíhají do nečekaných improvizací, Margot zvládá konverzovat s Victorem a zároveň nadávat Antoinovi, režisérovi stoičtí asistenti snášejí šéfovu nerudnost a všichni si nakonec užívají kouzelnou moc iluze vytvářet skutečné emoce. Victor sám občas ve víru akce vystupuje z role a komentuje, že „takhle to nebylo“, nebo si naopak poručí něco extra. „Ať prší, když chce,“ okomentují to z režie a spustí na dojatého muže kýčovitý slejvák, aby si mohl své někdejší „krásné časy“ (La Belle Époque, jak se snímek jmenuje v originále) prožít napodruhé ještě intenzivněji. Spojením světa „před“ a „za“ kulisami a oním motivem kouzelné moci iluze Tenkrát podruhé odkazuje k žánru filmu ve filmu, zejména ke slavné Americké noci – láskyplnému holdu kinematografii od Françoise Truffauta, jemuž byla Fanny Ardant partnerkou a múzou. Bedosův snímek neobjevuje Ameriku, ve finále prostě říká, že když si budeme vážit toho a těch, co máme, budeme zažívat zlaté časy skoro pořád. Ale bývá dobré si to připomínat – zejména skrze triumfální scény jako je ta, když do roku 1974 vstoupí i zestárlá Marianne a Ardant s Auteuilem v nádherném dvojsólu zahrají dvakrát dvě postavy zároveň. Pro přehrání videa se připojte k internetu Tenkrát podruhé režie Nicolas Bedos scénář Nicolas Bedos Herecké obsazení Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bruno Raffaelli… Délka 115 min. V kinech: od 2. ledna / Hodnocení: Pozitivní