rozhovor Co vlastně nyní děláte? Já žádné povolání nemám. Cestuji po světě a propaguji Rakousko a Korutany nebo výrobce lyží Head. Nejčastěji mě najdete na sjezdovce v Bad Kleinkirchheimu. Čtyřikrát ročně ještě pořádáme lyžování ve skupině pro čtyřicet lidí. Miluji golf a rád jezdím na kole. Každý rok pak organizujeme v Rakousku Tour de Franz, závod na kolech pojmenovaný po mně, který má kolem 100 kilometrů. Získáváme tak prostředky pro charitu. Váš bratr Klaus v roce 1977 po vážné nehodě na lyžích ochrnul. Neměl jste strach dál riskovat na svazích? Po té nehodě jsem doopravdy uvažoval, že přestanu lyžovat, ale pak jsem se byl podívat v rehabilitačním centru. Bylo tam sto podobných případů, ale jen jeden z nich byl profesionální sportovec, který měl závažnou nehodu. Rozhodl jsem se pokračovat, protože ta pravděpodobnost mi přišla velmi nízká. Samozřejmě vnímám, že sjezd je velmi nebezpečný sport, ale snažil jsem se vždy dobře připravit, aby se mi nic podobného nestalo. Vrchol Vaší kariéry přišel v roce 1976, když jste ovládl sjezd na olympijských hrách doma v Innsbrucku. Jak jste se dokázal vypořádat s tak obrovským tlakem? Když už jsem byl na trati, tak jsem si v jednu chvíli říkal, že to vyhraju. Za chvíli zase, že to nezvládnu. Rád ale závodím pod tlakem. Pak do toho totiž dávám vše. Tehdy tím závodem žilo celé Rakousko. To je pravda. V Rakousku byly zavřené školy a obchody. Na ulici jste neviděli žádné auto a ani lidi. Všichni byli doma před televizní obrazovkou a čekali na závod Franze Klammera. Prohlížíte si často svou zlatou medaili z olympiády? Ani nevím, kde je. Asi bude někde doma. I bez té placky každý ví, že jsem vyhrál olympiádu. Po olympiádě jsem si řekl, že je to pro mě minulost a už mě nějaká medaile nezajímá. Klidně bych ji mohl hodit do potoka. Mě totiž vždycky zajímala jen budoucnost. Dokázal jste se lyžováním finančně zabezpečit? Jako amatér jsem musel závodit až do roku 1984. Změnilo se to po olympiádě v Los Angeles, kde byl například Michael Jordan, který byl v tu dobu už multimilionář. Pomalu se začaly měnit podmínky ve sportu. Přesto jsme nesměli brát žádné prémie. Vůbec se to nedá srovnat se současností. Když to shrnu, tak v roce 1974 jsem si za celý rok, který jsem měl velice úspěšný, vydělal 18 tisíc euro (460 tisíc korun). Lyžování mě ale prostě bavilo, byl to můj život. Neměnil bych to za žádné peníze. Vybavujete si chvíle, kdy jste stál poprvé na lyžích? Já si to vůbec nepamatuji. Rodiče mě na lyže postavili už ve dvou letech a prý jsem celý den lyžoval. Sám jsem se to postupně naučil. Naučil jste se to tak dobře, že jste se dostal až do reprezentačního týmu Rakouska, kde vždy panovala obrovská konkurence. Přitom jsem na prvních velkých závodech v roce 1971 neměl ani vlastní kombinézu. Chtěl jsem jet jako vždycky v kalhotách a svetru. Zkušenější kolega z týmu mi půjčil svou sjezdovou kombinézu. Vyhrál jsem a on skončil až jako čtvrtý. Pak si to vyčítal, že to neměl dělat. Každý rok jste se jako lyžař neuvěřitelně zlepšoval. Přemýšlel jste ale o tom, co byste dělal, kdyby se z Vás nestal sjezdař? Neměl jsem v záloze plán B. Vždycky jsem dělal to, co mě bavilo, a to bylo lyžování. Text Patrik Vacek FOTO Daniel Goller/Bad Kleinkirchheim Tourismus Franz Klammer Zlatou medaili z olympiády bych hodil do potoka Král sjezdovek. Legendární alpský lyžař Franz Klammer dominoval na svazích v 70. a 80. letech minulého století. Nesmrtelnou modlou Rakouska se stal po domácích olympijských hrách v Innsbrucku 1976, kdy dokázal ustát neuvěřitelný tlak a pro alpskou velmoc vyhrál pod pěti kruhy zlatou medaili. Pro magazín Skylink TV promluvil o svém životním příběhu, podle kterého by se dal natočit dechberoucí film. „ Sjezd je velmi nebezpečný sport, ale snažil jsem se vždy dobře připravit Franz Klammer *3/12/1953 legendární alpský lyžař Narodil se v Mooswaldu v rakouských Korutanech. Poprvé se postavil na lyže ve dvou letech. Z MS 1974 si přivezl první zlatou medaili z velkých závodů v kombinaci. Ve Světovém poháru byl 45krát na stupních vítězů z toho 26 závodů vyhrál. Čtyřikrát se stal celkovým vítězem Světového poháru ve sjezdu. Na ZOH 1976 v Innsbrucku získal zlato v závodě ve sjezdu. Za tento „nejdynamičtější lyžařský závod všech dob“ mu udělila americká televizní stanice ABC v roce 1987 lyžařskou cenu „Skiing Award“. Klammer je od roku 1979 ženatý a s manželkou Evou má dcery Sophii a Stephanii.