televize / pro pamětníky Text Ivana Petrová | FOTO Film Europe Konec je vlastně začátek Den pro mou lásku Civilní, jednoduché, přesto působivé psychologické drama českého režijního mága Juraje Herze ukazuje, jak se lze vyrovnat se smrtí někoho blízkého. M ladá rodina žije téměř bezstarostný život. Marie (Marta Vančurová) je fotografka na mateřské a Petr (Vlastimil Harapes) dodělává vysokou školu. Mají spolu čtyřletou dceru Marušku, okatou, zvídavou a upovídanou holčičku. Nikoho z nich by ani ve snu nenapadlo, že je může v životě potkat něco těžkého, jenže zažijí asi to nejhorší, co rodina zažít může. Malá Maruška dostane zánět mozkových blan a zemře. Je lhostejné, jestli se tento příběh odehrává před čtyřiceti lety, nebo se stal nedávno. Smrt dítěte a veškeré emoce s ní spojené budou vždy stejně tíživé. Juraj Herz dokonale zachytil všechny pocity a proměny, jimiž manželé i jejich nejbližší procházejí. Den pro mou lásku se možná lehce z Herzových filmů vymyká svou civilností, ale jinak nese všechny stopy jeho poetiky, hlavně v důrazu na detaily co se kamery, ale také scénáře týče. „ Zajímavost Juraj Herz hledal prostředky, jak obraz co nejvíce změkčit, zvláště u retrospektivních vzpomínkových scén. Na objektivy kamer se proto používaly různé filtry, a dokonce se na ně mazalo i sádlo. Byla jako voda, která zamrzne ve skále a rozbije ji na kusy. Nebyla to o nic víc její vina, jako je vina vody, když pukne kámen. Intimní drama Kromě toho, že budete sledovat, jak se jednotlivé postavy vyrovnávají se smrtí (dojde i na zkušenosti vdov), budete sledovat také proměny vztahu Marie a Petra. Se smrtí dcery se musí vyrovnat nejen každý sám, ale především spolu jako rodiče a životní parťáci. Což se ukazuje možná jako to nejtěžší. Navíc se film neubránil lehkému klišé, kdy se žena klasicky zmítá v moři emocí a muž utíká raději k práci, čímž se odcizují a mají problém spolu o dceři mluvit. Přesto se zvláště Martě Vančurové podařilo najít polohu, která je uvěřitelná. Otázkou trochu zůstává, čím byl herecky v dobách minulých tak přitažlivý Vlastimil Harapes (kromě svého vzhledu), ale kupodivu roli Petra zvládá se ctí. Role tchýní si zahrály další vynikající herečky, Jiřina Šejbalová a Dana Medřická. Celkově je Den pro mou lásku velmi citlivý až poetický film. Závěr nemusel být tak přešťastný, přesto je tento nepříliš známý československý snímek zajímavý. Naštěstí osud tomu chtěl a Krejčíkovi se podařilo nakonec natočit také filmovou verzi. Ovšem pro roli Anděly se mu Jiřina Jirásková zdála už stará, tak obsadil Ivu Janžurovou. A Vladimír Pucholt zase emigroval, a tak se roztomile opilým Halibutem stal Jiří Hrzán. Vznikla tak bláznivá a hlavně nezapomenutelná filmová komedie. Není se čemu divit, že tento text Krejčík tak miloval. Kromě komických situací vyplývajících z noční hry na schovávanou jsou zde brilantně napsané dialogy. Krejčík také při natáčení přísně trval na přesném dodržování textu a improvizace se mu příliš nezamlouvaly. Asi nejvýstižněji by se Pension pro svobodné pány dal charakterizovat takto: „Pravá dáma ví, kdy odejít. Ale pravý gentleman ji nenechá odejít.“ Den pro mou lásku režie Juraj Herz scénář Markéta Zinnerová Hrají Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Jan Hartl… Délka 88 min. Hodnocení: ČSFD.cz 74 % Redakce Film Europe+ HD | 6. února TV program Film Europe+ HD najdete například v těchto balíčcích Kompletní programová nabídka Skylink Pro přehrání videa se připojte k internetu