Recenze kino je Zakladatel recenze ještě většího kritika Kamila Fily Text Kamil Fila | FOTo Forum film cz Jméno Ray Kroc většině Čechů asi nic neříká. Přitom jeho rodiče pocházeli z Plzně a jeho dílo zná asi každý – řetězec fastfoodů McDonald's – impérium s 35 tisíci pobočkami po celém světě s čistým ziskem přes čtyři a půl miliardy dolarů ročně. Trochu potíž je nazývat jej „zakladatelem značky“, či dokonce vynálezcem systému rychlé obsluhy zákazníků, protože za nimi stojí, jak jinak, zapomenutí bratři McDonaldové. To, že si Ray Kroc titul „zakladatel“ dával natisknout na vizitky a nechal si tak od ostatních říkat, vychází z jeho nekonečné drzosti a ochoty překrucovat historii. Životopisný portrét tohoto velkopodnikatele je tak už ve svém názvu ironický, nebo alespoň dvouznačný. C elou dobu máme váhat, zda je ústřední postava hrdina, či antihrdina, jestli je celý film reklama, či antireklama na danou značku a jestli sledujeme příběh, který vypovídá spíš o lenosti původních zakladatelů, či přičinlivosti jejich nového partnera a později i konkurenta a ničitele. Jisté je, že jde o příběh touhy po úspěchu, jenž přichází až pozdně po padesátce, a tudíž o příběh o vytrvalosti, která nakonec předčí i jakýkoli talent a inteligenci. Zakladatel od prvních scén působí jako typický oscarový kandidát – na motivy skutečných událostí, velké herecké sólo hlavního představitele, zachycený obraz doby, trocha oslavy lidské energie i kritiky jejího špatného nasměrování. Nakonec ale snímek v letošních nominacích vyšel zkrátka. Kdyby ho režírovali bratři Coenové, jak původně bylo v plánu, mohlo to být možná vtipnější a vyhraněnější, „náhradník“ John Lee Hancock odvedl jen standardně dobrou práci. Ambice přitom byly asi větší – film produkovali bratři Weinsteinové, jedni z největších oscarových sběratelů a podnikatelů v oboru „kvalitní menšinové snímky“, scénář psal Robert D. Siegel, jenž má za sebou už ceněného Wrestlera s Mickey Rourkem v hlavní roli, a předobrazem pro Zakladatele měla být podobná díla jako The Social Network o zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi a Až na krev od Paula Thomase Andersona. Svým způsobem je ale škoda, že Michael Keaton coby Ray Kroc nebyl na Oscara nominován. Jednak je to jeden z jeho nejlepších výkonů v celé kariéře a jednak by se mu podařilo být tři roky za sebou na výsluní. Předloni byl nominován za Birdmana, který vyhrál v hlavní kategorii, loni zase účinkoval ve Spotlightu, jenž se stal taky snímkem roku. Keaton je navíc Rayi Krocovi v lecčems podobný a analogie mezi nimi zesiluje zvláštní hodnověrnost, jdoucí nad rámec pouhého hereckého výkonu a umělého vcítění. Keatonův život je také protkán krutými propady a obnášel dlouhé čekání na velkou příležitost. Proto dovede naprosto autenticky vyjádřit beznaděj a touhu uspět; dojímá také svou lehkou sešlostí. Od první chvíle působí jako člověk, jenž má to lepší v životě už za sebou a jemuž nelze věřit, že by ze sebe dokázal setřást svou popelavost a vzlétnout výš než kdykoli předtím. Keaton – přestože hraje člověka, jenž byl zvyklý přehánět a mluvit nadsazenou „reklamštinou“ – sám nepřehrává, ani nepomrkává na diváky, i když přitom v několika scénách zírá přímo do kamery a mluví jakoby na nás. Ukáže se totiž, že ho poslouchá někdo další a jeho výmluvnosti nepodléhá, čímž herecký výkon Raye Kroca totálně sráží. Výpravou, kostýmy, kamerou i hudbou film poskytuje téměř dokonalou iluzi 50. let i zrodu konzumní kultury. V jednom kroku šlo o zvýšení efektivity výroby jídla jako u Fordových automobilek, kdy kuchyně začne připomínat výrobní linku s pásy, kde se produkty montují z jednotlivých součástek. Druhým krokem bylo vyhnat od fastfoodů mladistvé pásky a udělat z těchto jídelních stánků rodinná místa. V Krocově vizi měl McDonald tvořit jakousi „svatou trojici“ spolu s kostelem a radnicí – ke křesťanskému kříži a vlajce s hvězdami a pruhy vložit do genetického kódu americké kultury i dva ikonické zlaté oblouky. Jestli tento zakladatel stál u kořenů něčeho, tak u přerodu kapitalismu z fáze, kdy se věřilo v tvrdou práci a vlastní nápady, z čehož plynula hrdost na sebe, do fáze, kdy podstatné je hlavně sehnat investory a sklízet úspěch za mnohem menší fyzické úsilí, a přitom o sobě vědět, že jsem tak trochu svině. Zatímco pro bratry McDonaldovy šlo o to dodávat poctivé, jednoduše dělané jídlo a jejich hlavní starostí byla kvalita surovin, Ray Kroc přišel s tím, jak náklady co nejvíc snížit a také časem pochopil, že ve fastfoodovém byznysu nejde o burgery, hranolky a šejky, ale o skupování pozemků, kde budou jednotlivé pobočky stát a peníze vydělávat na pronájmu. Pochopil rovněž, že nejdůležitější na značce McDonalds není přímo kvalita produktů, ale jméno, které svou zvláštní malebností symbolizuje Ameriku. On se svým tvrdým, „krokodýlím“ jménem by nikdy neměl šanci stát se značkou. Krocův příběh je dnes v Americe všeobecně znám, učí se o něm i děti na školách, takže současná firma McDonalds nemá potřebu se soudit kvůli „poškozování image“, už jenom proto, že film zachycuje z velké části období, které vypadá spíš malebně a „velmi chutně“. Ray Kroc nemusí být chápán jen jako krokodýl, žralok či krysa, ale i člověk, který se obětoval. Jeho prvotní nadšení se sice zlomí v hrabivost, nečestnost a bezohlednost, ale přitom ho vidíme jako demokrata, jenž byl ochotný dávat příležitost všem (mužům, ženám, bělochům, černochům, Židům…) a hodně přispíval na charitu. Vzhledem k tomu, že se ve filmu neřeší problematická zdravotní stránka fastfoodového stravování a samotné pozadí průmyslu potravinářské výroby, není výsledný dojem tak drtivý. Svou významovou otevřeností nechávají tvůrci trochu alibisticky odpověď na nás, jako by „pravda o McDonaldu“ byla někde uprostřed. Je zajímavé, že v propagačních rozhovorech se hodně mluví o negativech kapitalismus, což by od hollywoodského produktu ještě před pár lety málokdo čekal, a po premiéře se zase objevují srovnání Raye Kroca s Donaldem Trumpem jako podobným typech hochštaplerů, kteří sází na jméno značky, ale sami nikdy nic přínosného nevymysleli, ani nic reálného neudělali. I tak ale dojem ze Zakladatele nenaplní divácké srdce deziluzí a zhnusením. Spíše člověk dostane chuť dát si nějaké meníčko a těší se, až v budoucnu dorazí do kin životopis plukovníka Sanderse, který vynalezl to báječné těstíčko pro KFC. Zakladatel REŽIE John Lee Hancock SCÉNÁŘ Robert D. Siegel Herecké obsazení Michael Keaton, Laura Dern, Linda Cardellini, Nick Offerman, Patrick Wilson, B. J. Novak, John Carroll Lynch, Griff Furst, Steve Coulter, Cara Mantella Délka 115 min. V kinech: od 26. ledna | Hodnocení: pozitivní Youtube Pro přehrání videa se připojte k internetu Kamil Fila český filmový recenzent a kritik www.jestevetsikritik.cz