kino / životopisný Text Vojtěch rynda | FOTO CinemArt Vojtěch Rynda český filmový publicista Favoritka Nelítostná přetahovaná o královninu přízeň Filmová recenze Vojty Ryndy Krutá komedie Favoritka nemaluje prostředí anglické aristokracie začátku 18. století narůžovo. Na dvoře královny Anny se v boji o vliv a moc střetnou dvě urozené sestřenice a rozhodně si při tom neberou servítky. Vizuálně velkolepý film s kulometnými dialogy a s Rachel Weisz a Emmou Stone v hlavních rolích je letos nominovaný na deset Oscarů. B ritská královna Anna by upřímně řečeno královnou radši ani nebyla. Poslední panovnici z rodu Stuartovců politické boje spíše otravovaly, sužovaly ji vleklé zdravotní obtíže a ani její osobní život nebyl příliš šťastný: přišla o všech sedmnáct (!) dětí. Ve státnických záležitostech i v soukromí jí byla oporou vévodkyně Sarah Churchill, jejich přátelství však po sérii neshod skončilo velmi neslavně. Potud historie – ze které si tvůrci filmu Favoritka přiznaně berou jen základní rámec. Na dvůr královny Anny, který stejně jako domácí i zahraniční politiku Velké Británie fakticky vede Sarah, v roce 1708 dorazí vévodkynina mladší sestřenice Abigail. Zchudlá a odvržená dívka má jasný plán: vyšplhat na společenském žebříčku zpátky co nejvýš. Situaci na dvoře bystře prohlédne a začne se lísat do přízně samotné královny. Protřelá Sarah se tím zpočátku baví, ale brzy sama zjistí, že má v Abigail co do činění s rovnocennou soupeřkou. Na žebříčku světové kinematografie s Favoritkou vystoupal na nejvyšší příčky řecký filmař Yorgos Lanthimos. Nejprve se skrze úspěchy svých bizarních podobenství Špičák a Alpy na artových festivalech dostal k natáčení v angličtině s mezinárodními hvězdami jako Colin Farrell, Rachel Weisz, Nicole Kidman nebo Léa Seydoux. Prostřednictvím titulů Humr a Zabití posvátného jelena, uvedených na nejprestižnější filmové přehlídce v Cannes, se o něm pak dozvěděl celý svět. Lanthimosova novinka Favoritka má nyní deset nominací na Oscara včetně těch v hlavních kategoriích. Osou Lanthimosových filmů bývá boj postav o přízeň centrální autority – a pro tento koncept jsou mocenské šarvátky na královském dvoře ideálním prostředím. Na úrovni vysoké politiky jde ve Favoritce o válku Británie s Francií: jednotlivé frakce šlechticů soupeří o to, zda královna schválí zvýšení pozemkové daně, z níž by se válečný konflikt dofinancoval. V linii každodenního života se jedná o pinožení a hašteření o to, kdo bude mít jaké malicherné výhody a privilegia co do možností hřát se v královnině přízni a mít přístup do jejích komnat. Přestože lze Favoritku oproti režisérovým raným pokusům považovat za mainstream, stále jde o film, který se uhlazenosti a konvenčnosti běžné filmové tvorby značně vzdaluje. V Lanthimosově vidění je všechno na královském dvoře groteskně zborcené a pokřivené: charaktery postav, jejich vztahy, politika, každodenní život… Konání figur je motivované jen uspokojením vlastních sobeckých potřeb. Mocenské a vlastnické zájmy v dění celoevropského dopadu, tedy v právě probíhající válce o španělské dědictví, jsou těsně spojené s tělesnými pochody členů dvora. Pohyby celých armád tedy velmi přímo závisí na tom, jak se kdo z dvořanů vyspal, najedl, vyprázdnil nebo s kým měl jaký sex. A že se tím postavy nijak netají: velká část dialogů velmi upovídaného snímku vypráví o tom, kdo komu co kam jak strkal a co do sebe při tom, před tím nebo po tom sypal nebo lil. Aby se pokřivenost tohoto mikrosvěta ještě víc zdůraznila, pracuje kameraman Robbie Ryan s extrémně širokoúhlými objektivy, tedy s takzvaným rybím okem. V tomto zkresleném vidění jako by stěny a stropy padaly na hlavu, tváře se křivily v pitvorné grimasy a i sebelepší úmysly se měnily v činy zákeřné a podlé. Dokonce i postavy ze dna společenského žebříčku, které by podle útlocitnějšího chápání situace u dvora měly držet při sobě, aby se lépe ubránily zvůli mocných, si jdou po krku: když nově příchozí Abigail dostane za úkol drhnout podlahy, ostatní děvečky ji zlomyslně nechají spálit si ruce louhem. Všechna lidská upachtěnost ve filmu záměrně kontrastuje s vznešeností kostýmů, zdobností interiérů a strojeností oficiálního vystupování. Favoritka je pastvou pro oči, neustále zakalovanou lidským faktorem. Cynický scénář se průběžně pere s velkolepou výpravou – a vyhrává. Ale když si divák na drsné poměry u dvora zvykne, ocení pečlivé vystavění celé psychologické války v rámci ústřední trojice i vypointování jednotlivých střetů. Většina mocenské přetahované probíhá ve vtipné slovní rovině, která je prošpikovaná narážkami, výhrůžkami a urážkami; památná je například scéna, v níž Sarah s Abigail střílejí holuby a „slibují“ si při tom navzájem fyzickou likvidaci. Každá z hlavních postav v tomto nelítostném světě si nakonec zaslouží když ne sympatie, tak aspoň pochopení. Královně Anně (okázale zošklivělá Olivia Colman) nelze její znechucení životem vyčítat: každý jí podlézá, ale nikdo jí doopravdy nepomůže, všichni po ní něco chtějí, ale zabavit se nakonec musí jen prostřednictvím bizarních her s kachnami nebo králíky. Sarah (Rachel Weisz, které jako jediné ponechává Lanthimos určitou vznešenost) je pragmatička, ví, že někdo vládnout prostě musí, a jedinou chybu udělá, když podcení svou sestřenici. A Abigail (Emma Stone)? Když vás vlastní otec prohraje v kartách a vy musíte od patnácti sloužit chlípnému starému Němci, asi uděláte taky všechno pro to, aby z vás byla zase lady – i když je k tomu nutné užít postupů, kterých by se pravá lady štítila. Přestože od dob královny Anny uběhla tři staletí a časy se navenek změnily, nelítostná Favoritka ukazuje, že boj o místo pod sluncem zůstává stále stejný. Favoritka režie Yorgos Lanthimos scénář Deborah Davis, Tony McNamara Herecké obsazení Olivia Colman, Emma Stone, Rachel Weisz, Nicholas Hoult, Joe Alwyn, Mark Gatiss, James Smith, Jenny Rainsford… Délka 119 min. V kinech: od 24. ledna / Hodnocení: pozitivní Pro přehrání videa se připojte k internetu