televize / FILM Text jan celba | FOTo prima max Silné Sněženky Sněženky a machři | Prima Max | 3. března a machři: film, který zrodil hvězdy alias Hercule Poirot Jeden z fenoménů české kinematografie, film Sněženky a machři, slaví 40 let. Několik študáků vykopl mezi největší herecké hvězdy. P rávě před čtyřiceti lety měl premiéru film, kvůli němuž odjel režisér Karel Smyczek do Krkonoš s partičkou divadelních studentů, aby tam podle scénáře Radka Johna a Iva Pelanta natočili teenagerskou komedii na sněhu. Ač se jí v době reálného socialismu takhle opravdu neříkalo. Dnes patří ke kultovním snímkům předlistopadové filmové éry. John, který se později proslavil knihou Memento a moderováním pořadu Na vlastní oči na Nově, a Pelant, jenž scenáristicky spolupracoval na řadě známých seriálů, děj situovali na povinný lyžařský kurz. Na něj odjíždějí studenti druhého ročníku pražského gymnázia a nikoho z nich netěší, že hlavním vedoucím bude přísný profesor Karda, který s sebou bere i dceru Mariku. Kardovi jsou k ruce ještě mladá učitelka Helenka, naopak zkušená profesorka Boženka a pohledný instruktor Vláďa. Napětí mezi učiteli, hlavně Kardou, a studenty v čele s jejich vůdcem Vikym Cabadajem, je cítit od začátku. Karda u něho najde rozbitou lahev vína a hned první večer kluky málem přistihne po večerce na dívčím pokoji. Další den začíná nejen lyžařský výcvik, ale také zápolení studentů Vikyho, Radka a Karla o Maričinu přízeň. Ta se ale zakoukala do instruktora Vládi, a tak se ho kluci snaží všelijak znemožnit. Legrace ovšem končí ve chvíli, kdy se kluci domluví s kotelníkem, že jim za pomoc se složením uhlí sežene alkohol. Když Karda musí odjet na celý den a noc mimo chatu, uspořádají studenti v kotelně tajný mejdan. Karel se opije do bezvědomí, a když ho ostatní najdou, zavolá Radek i přes nesouhlas ostatních učitelku. A začíná vyšetřování… Cabadaj karbaník Plakátové tváře ve filmu zastupoval Radoslav Brzobohatý, v té době padesátník, který měl na kontě skvělé herecké zářezy jako Všichni dobří rodáci, Zabil jsem Einsteina, pánové…, Ucho, Na kolejích čeká vrah a mnoho dalších. To byla pro Smyczka sázka na jistotu. A pak tu byla skupinka mladých, které režisér posbíral na konkurzech i dílem náhody. „Vsadil jsem na herce i neherce, občas pomohla i náhoda. Například když nám jeden chlapec na konkurz přivedl několik adeptek. Svojí výřečností mě zaujal natolik, že jsem ho nechal natočit pár zkušebních záběrů. Byl výborný. Když nám pak navíc oznámil, že závodně lyžuje, nebylo co řešit. Jeho jedinou starostí bylo, zda mu kvůli natáčení napíšeme omluvenku ze školy. Byl to Jan Antonín Duchoslav, kterého jsme obsadili do role Vikyho Cabadaje,“ vzpomínal Smyczek. Sígra s ofinou, ve filmu šéfa třídy, víc než alkohol v reálu lákaly karty. Štáb je po natáčení hrával dlouho do noci, a Duchoslav škemral, aby je mohl hrát s nimi. Jenže režisér Smyczek po pár partičkách věděl, že je v nich celkem kovaný, a tak v obavě, aby ho mladík neobral, mu karty zakázal. Duchoslav slávu ze Sněženek a machrů zúročil v komedii Juraje Herze Sladké starosti (1984) nebo v Lásce z pasáže v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem. Později se herecky odmlčel, dal se na podnikání, ale dělal i produkčního, instruktora lyžování nebo osvětlovače. K filmu se naplno vrátil až v polovině devadesátých let, vidět jsme ho mohli jako policistu ve druhých Bobulích, potrhlém příběhu z prostředí moravských vinic, nebo jako Turka v Rafťácích, komedii režiséra Karla Janáka o prvních láskách na vodě. Z Mariky Vendulkou utěšitelkou Startovní čáru, za níž v cíli čekala sláva a další nabídky, znamenal film i pro Václava Koptu a Evu Jeníčkovou v jejich sedmnácti a osmnácti letech. Jeníčková sice za sebou jeden film měla, v patnácti debutovala v dětské filmu Tři od moře, ale zaujala právě až jako Marika Kardová ve Sněženkách a machrech. Nejvýraznější nabídka, která následovala, byla od režiséra Dušana Kleina, aby si zahrála sexy Vendulku utěšitelku v sérii o Básnících – tou vytvořila další nesmazatelnou postavu v dějinách českého filmu. Dva roky po sametové revoluci se usadila v USA, hrála v divadle v Los Angeles a účinkovala, ač v malých rolích, v tamních seriálech a videoklipech. V Americe žije pořád, to jí však nebrání natáčet i u nás – zahrála si jak v pokračování Sněženek a machrů po 25 letech, tak v porevolučních dílech Kleinovy série – Jak básníci neztrácejí naději a Jak básníci čekají na zázrak. Kopta si musel počkat Oproti Jeníčkové Kopta po Sněženkách a machrech z českého filmu prakticky zmizel. Na jejich natáčení způsobil režiséru Smyczkovi potíže, protože zatajil, že neumí lyžovat. To byla mimochodem podmínka konkurzu. Když se to na horách provalilo, štáb mu musel narychlo na lyžování shánět dubléra. Nadto se vypráví, že si Kopta nevzal ani vhodné zimní oblečení – na horách do té doby nebyl a netušil, co všechno by měl s sebou mít. Po filmovém debutu se Kopta věnoval divadlu a hudební textařině. Pro jeho hereckou kariéru znamenalo zmrtvýchvstání až pokračování Sněženek po 25 letech (2008) – od té doby je to ovšem jízda. Kopta je dnes nejen vyhledávaným showmanem a moderátorem, ale zahrál si také v řadě filmů. Zatím poslední velkou příležitost mu dal Jiří Havelka ve své novince Mimořádná událost, která je právě v kinech. Kopta si zahrál strojvedoucího, kterému při obhlídce závady brzd samovolně ujede vlak s cestujícími do výchozí stanice. Pro přehrání videa se připojte k internetu Po herci i scenáristou Čtvrtou teenagerskou hvězdou Sněženek a machrů byl Michal Suchánek. Ten měl z „mlaďochů“ zkušeností nejvíc, ač byl též teprve studentem konzervatoře. Díky své roztomilé tvářičce se už ve čtyřech letech ocitl na obálce časopisu Vlasta a na základě této fotografie si ho režisér Antonín Moskalyk vyhlédl do svého filmu Pozdní léto, příběhu bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova. A tím jeho kariéru v podstatě odstartoval. V roce 1982 přišli Sněženky a machři a do roku 1989 stihl natočit přes dvacet dalších snímků, většinou televizních. Po revoluci se stal jeho největším počinem satirický pořad Tele Tele na televizi Nova, který připravoval s Richardem Genzerem, Veronikou Žilkovou a Josefem Cardou. Dnes platí za vyhledávaného herce, hlavní roli dostal ve filmu Pepa o stejnojmenném pantofláckém chlapíkovi, blýskl se ve Vybíjené z abiturientského srazu gymnázia a dostal i jednu z hlavních rolí v nové kriminálce Novy Odznak Vysočina. Kromě toho se Michal Suchánek vrhnul i na scenáristickou dráhu, loni měl premiéru jeho Večírek o nečekaném průběhu setkání spolužáků a Nova podle jeho scénáře právě točí jakousi obdobu Okresního přeboru nazvanou Národní házená. V přípravách je i film Copak je to za mazáka…, který chce navázat na úspěšnou komedii z roku 1987 Copak je to za vojáka… V té si hlavní roli zahrál Jiří Langmajer, který Suchánkovi přislíbil účast i v pokračování. Sněženky a machři Na skylinku Prima Max najdete například v těchto balíččích Kompletní programová nabídka Skylink