kino / drama Text Vojtěch rynda | FOTO Bioscop Vojtěch Rynda český filmový publicista Judy žaluje Hollywood za hořký osud dětských hvězd Filmová recenze Vojty Ryndy Muzikál Čaroděj ze země Oz zná alespoň v Americe téměř každý, nebo je mu přinejmenším povědomá píseň Over the Rainbow, kterou v něm v roli dívenky Dorotky zpívala talentovaná Judy Garland. Málokdo ale ví, co se s dětskou hvězdou stalo, když vyrostla. A právě o tom vypráví drama Judy. Za to, jak v něm zahrála nešťastnou umělkyni v dospělosti, získala Renée Zellweger letos Oscara. Judy Garland (1922–1969) byla v jednu chvíli na přelomu 30. a 40. let minulého století snad ještě populárnější než jiná velká dětská hvězda té doby – Shirley Temple. Ale zatímco Shirley Temple včas poznala, kdy ze zábavního průmyslu odejít a vyzkoušet něco jiného, třeba časem práci americké velvyslankyně v Československu, Judy se kamery a pódia držela zuby nehty až do své předčasné smrti. Její mladické filmy, v nichž je za dívenku s rozzářenýma očima a jasným hlasem, tak podivně kontrastují s pozdějším životem promrhaným v neúspěšných manželstvích, dluzích či závislosti na alkoholu a lécích. Bylo by krutou ironií, kdyby film o životě Judy Garland vznikl v Hollywoodu. Právě hollywoodský studiový systém nesl totiž zásadní vinu na tom, jak se její život a talent nenaplnil. Filmoví producenti dívenku důkladně vysáli a když její popularita začala uvadat, mávli nad ní rukou. Film Judy byl naštěstí natočen ve Velké Británii, kde se herečka a zpěvačka na sklonku života pokoušela o comeback, a jako základ mu posloužila divadelní hra, z níž si snímek vzal strukturu stojící z velké části na jednotě místa, času a děje. Těžká doba pro Judy Na přelomu let 1968 a 1969 Judy Garland přesidluje ze Spojených států do Londýna, aby znovu oživila ztracenou popularitu. V USA už kvůli své nespolehlivosti a výkyvům nálad těžko shání práci. V Anglii je tou dobou oblíbenější jako zpěvačka než coby herečka, a tak přijme angažmá vystupovat pravidelně v honosném londýnském divadle. Rozhodnutí odjet za oceán je pro ni velice těžké, neboť musí v Americe nechat své dvě malé děti z jednoho ze svých manželství. Věří ale, že se jí podaří postavit se v Evropě zase na nohy, fyzicky i finančně, a získat děti zpátky do péče. Renée Zellweger je v titulní roli naprosto oscarová – když přijmeme, že Oscaři se dávají za herecké výkony ne nutně nejlepší, nýbrž „nejoscarovější“, takové, které nejvíc lahodí vkusu americké filmové akademie. A ta miluje jak role skutečných osob, tak i příběhy dávné slávy Hollywoodu, takže v případě Judy šlo o dvojitou sázku na jistotu. Zellweger v prvních chvílích na plátně působí téměř k nepoznání: někdejší Bridget Jones je na kost vyhublá, ze tváře jí trčí vysedlé lícní kosti a nad nimi žhnou někdy nepřítomné oči ženy, která pomalu přestává rozlišovat mezi skutečností a iluzí. Strhaná umělkyně, jež vypadá na víc než na svých šestačtyřicet, je strnulá v neustálém křečovitém úsměvu chuděry vycepované v Hollywoodu k tomu, aby byla se všemi zadobře a všem vycházela vstříc. Je to herectví velmi okázalé, vnějškové, žádná „niterná hnutí duše“, ale přesně takové výkony Oscara dostávají. Přesvědčivá zpěvačka Renée Zellweger v roli Judy Garland navíc i sama zpívá – a pěveckých čísel je tu celá řada. Sahají od velkolepých muzikálových výstupů s opulentní výpravou a sboristkami v blyštivých kostýmech přes strhující sólové výkony, kdy si Judy ukradne celou scénu pro sebe, až po opilecká extempore, při nichž se děsivě nevyrovnaná zpěvačka hroutí přímo na pódiu. Zellweger zpívá stejně, jako hraje: jde o výkon stavěný z velké míry na vnějším efektu. Svádí k touze porovnat si záznamy vystoupení skutečné Judy Garland s touto filmovou kopií a vteřinu po vteřině analyzovat rozdíly, podobně jako k tomu vybízel výkon v Bohemian Rhapsody, za nějž Rami Malek získal Oscara loni. Film skáče mezi Londýnem konce 60. let a Hollywoodem v době, kdy bylo hlavní hrdince teprve patnáct. Protiváhou vyšeptalé Judy v dospělosti tak je Judy začínající, kterou ztvárnila talentovaná Darci Shaw. Mladičká a nesmírně nadaná Judy, z níž si studio MGM brzo udělá slepici snášející zlatá vejce, se nachází pod extrémním tlakem zejména ze strany producenta Louise B. Mayera: nesmí jíst, aby nepřibrala, musí zobat pilulky, aby nebyla hladová a unavená, nemá dovoleno odpočívat, dokonce i narozeniny na příkaz studia slaví o dva týdny dřív, aby to ladilo s natáčecím plánem, přičemž svůj narozeninový dort nemůže kvůli linii ani ochutnat. Všechno tohle kruté zacházení časem vede k jejím pozdějším problémům se sebeovládáním, drogami a vztahy. Síla nešťastného osudu Zejména v těchto scénách z Hollywoodu snímek sklouzává k nechtěné karikatuře: k Judy se studio určitě nechovalo nijak hezky, ale v takovémto zhuštění scény působí jako přitažené za vlasy. Výjevy z Londýna, kterých je velká většina, se sice často opakují (další a další opilecká indispozice…), ale díky onomu monumentálnímu herectví Renée Zellweger nikdy neunavují. K pestrosti přispívá i komorní množství přesně rozvržených vedlejších postav. Mezi nimi vyniká hlavně Judyina asistentka Rosalyn v podání zatím málo známé Jessie Buckley (hrála například těhotnou manželku umírajícího hasiče v minisérii Černobyl). V Rosalyn se mísí úcta k ikoně showbyznysu, rozladění nad jejími excesy, úžas nad Judyinými výkony, když se hvězdě zrovna daří, a nakonec i jakési téměř sesterské souznění. Ze scén mimo hotel a divadlo, které představují těžiště snímku, vyniká Judyin noční tah s dvojicí homosexuálních fanoušků. Film končí přesně tou scénou, jakou by jeden od takto pojaté biografie čekal. Judy dnešní konvence oscarového životopisu slavné osobnosti naplňuje v dobrém i méně pozitivním slova smyslu, sílu nešťastného osudu však odráží věrohodně. A pokud někoho dovede k tomu, aby si sehnal snímky Čaroděj ze země Oz, Setkáme se v St. Louis, verzi Zrodila se hvězda z roku 1954 nebo Norimberský proces, je to to nejlepší, v co mohli scenárista Tom Edge a režisér Rupert Goold doufat – a o co se zjevně i snažili. Pro přehrání videa se připojte k internetu Judy režie Rupert Goold scénář Tom Edge Herecké obsazení Renée Zellweger, Jessie Buckley, Finn Wittrock, Rufus Sewell, Michael Gambon, Richard Cordery, Royce Pierreson… Délka 118 min. V kinech: od 13. února / Hodnocení: Pozitivní