kino / Road movie Text Vojtěch rynda | FOTO Cinemart D2 Vojtěch Rynda český filmový publicista Vlakem až na konec světa Ponorka ve vlaku do Vladivostoku Filmová recenze Vojty Ryndy Kde je konec světa? Třeba ve Vladivostoku. Čtyři mladí lidé tam vyrazí vlakem po Transsibiřské magistrále. Několikadenní cesta je vystaví náročné zkoušce, která by dala zabrat i daleko zkušenějším cestovatelům. „Train movie“ D2: Vlakem až na konec světa s Petrou Hřebíčkovou v hlavní ženské roli byla natočena už před více než deseti lety, ale k divákům se dostává až nyní. T ranssibiřská magistrála je se svými 9300 kilometry nejdelší železniční tratí na světě. Hrdinové snímku scenáristy a režiséra Petra Babince spolu urazí ještě o pořádný kus delší cestu: vyjíždějí vlakem z Ostravy přes Varšavu a na magistrálu se napojují na jejím západním konci v Moskvě. O tom, co svedlo čtveřici třicátníků dohromady a jaký mají cíl, se divák dozvídá velmi postupně z útržků jejich rozhovorů. Slovák René ve Vladivostoku zdědil rozestavěný hotel a jede podepsat závěť, která mu jej přisuzuje. S ním vyráží jeho kamarád Martin, jenž coby dokumentarista cestu zaznamenává na malou kameru. Do lůžkového kupé si pak pánové „přibalili“ dvě atraktivní dívky Gábinu a Hanku, s nimiž se seznámili sotva týden před odjezdem v baru. Je to trochu vachrlatá vyprávěcí konstrukce, ale docela funguje. Film se naštěstí neodehrává jen ve vlaku: k tomu by potřeboval nosnější příběh a silnější dramaturgii. Klaustrofobické prostory dopravního prostředku, z něhož nelze vystoupit, rády využívají (akční) thrillery jako Noční let (letadlo), Nebezpečná rychlost 1 a 2 (autobus, respektive luxusní výletní loď), Vetřelec (vesmírná loď) nebo geniální Splašený vlak (ano, vlak). D2 thrillerové prvky nezapře, ale je spíše vztahovým dramatem šmrncnutým žánrem road movie s prvky dokumentu. Hrdinové si kromě pravidelného protahování nohou (a nakupování pirožků a vodky) na nádražích po cestě dopřejí i velkoryse dlouhé zastávky v Moskvě a u jezera Bajkal a samozřejmě je čeká i dohra v cílové stanici. Vlakový příběh Zastávky nemají jen ilustrativní funkci: představují zásadní momenty, které dramaticky posouvají děj vpřed. Ve všech hraje hlavní roli Gábina, jež se už od samého začátku suverénně dere do popředí a strhává na sebe většinu divácké pozornosti. Gábina je extrémně nesympatické stvoření, sobecká a sebestředná fiflena, která si myslí, že se svět točí kolem ní a že vlaky jezdí podle jejího jízdního řádu. Svou nezodpovědností několikrát způsobí zásadní průšvih a má prsty i v neveselém finále, které čtveřici ve Vladivostoku čeká. Dokonalá studie nesnesitelné egocentričky je hereckým triumfem Petry Hřebíčkové. Chtělo by se říct, že se Hřebíčková touto postavou vysvobozuje ze svých poněkud stereotypních postav v romantických komediích jako Příliš osobní známost, Štěstí je krásná věc nebo Přes prsty, ale má to háček. Výkon Hřebíčkové je totiž přes deset let starý: film D2 byl údajně natočený už v roce 2009 a autor Petr Babinec se teprve teď dostal k tomu, že pořízený materiál zpracoval do podoby celovečerního snímku. Babinec to vysvětluje tím, že kazety s hrubou stopáží zůstaly po návratu z vyčerpávajícího natáčení štábu ležet po kapsách a batozích... Jak to funguje Zní to poněkud nepravděpodobně, ale je rozhodně dobře, že se film podařilo dotáhnout do konce. Jde o poutavou road movie (Babinec používá termín „train movie“), která stojí stejnou měrou na budování ponorkové atmosféry ve vlaku a na využívání genia loci Bajkalsko-amurské magistrály. Atmosféra, daná stísněným prostředím, houstne i kvůli tomu, že se hrdinové nijak nemírní s konzumací alkoholu. Zejména Gábina (jak jinak) do sebe neváhá lít vodku přímo z lahve už od dopoledních hodin, k podivení i pobavení Rusů, kteří na podobné „výkony“ musejí být zvyklí. Napětí vzniká i skrze měnící se dynamiku mezi hlavními postavami: Gábinu pochopitelně nenapadne nic lepšího než zkusit Reného svést… Magistrála pak hraje hned dvojí roli – když pomineme fakt, že žádná jiná vlaková trať není tak dlouhá, aby na ní pasažéři mohli strávit tolik dní v řadě. Divák se důkladně seznámí s tím, jak to na dálkové ruské železnici vypadá – včetně toho, jak obludně kýčovitě je vyzdobený jídelní vůz, jak se chová tamní personál, že ve vagónech bývají samovary s čajem nebo že ospalá nádražíčka působí skoro stejně jako u nás. A za druhé snímek těží z krás okolní krajiny – z rozlehlosti nekonečné tajgy, z majestátnosti jezera Bajkal nebo z nostalgické omšelosti městeček podél trati. Poutavou cestopisnou kameru doplňuje skvělá a hojně používaná hudba skupiny Zrní, skrze niž se D2 opakovaně mění v jakýsi průběžný vlakový videoklip. Tvůrci se tím mimo jiné snaží nastavit délku na dostatečně celovečerních 77 minut, ale přehnaně samoúčelně to nepůsobí. Má to chyby? Problematickým se bohužel stává vyprávěcí rámec s natáčením dokumentu. Záběry střídají formu mezi záměrně nekvalitní subjektivní stopáží z Martinovy videokamery a „profesionálnějším“ vzhledem, ale není v tom estetická ani logická konzistence. U Bajkalu pak dojde k okamžiku, kdy se z dokumentární kamery stane až thrillerová rekvizita, ale zároveň se objeví i scéna, kterou podle dosavadní logiky snímku neměl kdo natočit. A poněkud lacině vyznívá i rekvizita v podobě obstarožního holicího strojku, jejž René veze do Vladivostoku z rodinných důvodů. Strojek se dle očekávání dočká svého momentu v samotném finále, ale smyslu to mnoho nedává. D2: Vlakem až na konec světa je jednou z mála filmových premiér v aktuální covidové době. Stává se tak nechtěně smutným připomenutím časů, kdy nové snímky přicházely pravidelně a kdy se dalo bez větších problémů cestovat právě že až na konec světa, ať už to bylo kdekoli. Film také názorně dokazuje, že Petry Hřebíčkové je pro průměrné romantické komedie škoda a že by si muzikálová herečka Barbara Chybová (zde v roli Hanky) zasloužila v české kinematografii daleko větší prostor. D2: Vlakem až na konec světa REŽIE Petr Babinec SCÉNÁŘ Petr Babinec HERECKÉ OBSAZENÍ Petra Hřebíčková, Barbara Chybová, Ludwig Bagin, Martin Dedek, Pavel Vacek… DÉLKA 77 min. Hodnocení: Pozitivní Pro přehrání videa se připojte k internetu