rozhovor Studoval jste na Vysoké škole báňské obor technického zaměření. K jakému povolání jste měl v té době nakročeno? Já vždycky říkám, že jsem neuměl odmlouvat rodičům, v té době to ta naše generace neměla úplně free. Ne, že by mi to přikazovali… Ale už v průběhu té „báňské“ jsem začínal vysílat v rádiu a těsně po ní jsme točili pořad Sabotáž a další televizní pořady, do kterých jsem psal scénáře. Používáte získané vědomosti ze školy nějak ve svém zaměstnání? Součástí těch věcí, když se točí složité scény nebo když jsou někde nějaké efektové scény, je práce s kaskadéry. Tak tam si člověk strašně užije tu fyziku věcí. Domluva s technickými složkami, když to člověk umí popsat, jak by to mělo fungovat, tak to jsou určitě věci, které dodneška aktivně využívám. Váš seriál Lajna ukázal sport v netradičním světle. V takovém, na které možná český divák nebyl zvyklý. Bylo to původem jeho úspěchu? Podle mě to bylo úspěšné tím, že na internet jsme udělali seriál, který měl obsazením a kvalitou natočení blízko k televizní produkci, ale zároveň nemusel vůbec na nic brát ohled. Nemuseli jsme řešit, nakolik už je to třeba moc sprosté, nakolik je to nekorektní… Zarezonovalo to a bylo to něco, co lidi podvědomě čekali. Vyhovují Vám víc internetové seriály, internetová tvorba? Určitě mi vyhovuje internet v otázce volnosti. Jsme sami sobě dramaturgy a producenty, v tom tvůrčím kruhu se vždycky líp domluvíme. Ale samozřejmě tam je složitější financování. Vznikl seriál sKORO NA mizině podobně spontánně, jako v prvním díle zamýšlel Albert Čuba, nebo to spíš bylo z nouze, jako to nakonec v tomto díle dopadlo? Ono to vzniklo takovou zvláštní souhrou náhod. My jsme si řekli, že něco napíšeme, nějaký seriál, že by to bylo o hercích v koroně, co teď prožívají. A potřebovali jsme k tomu nějakou partu, ideálně i s divadlem, a proto nás napadl Mír. A když jsme tam přišli a začali jsme jim popisovat ten náš záměr, tak Albert Čuba, takový jejich velitel, to tak poslouchal a divně se na nás díval a na konci řekl: „No ale víš, že to, co popisuješ, my už teďka žijem. My jsme začali streamovat a nám po těch prvních streamech přišlo tolik peněz, že jsme z toho byli strašně překvapeni.“ Jaká byla nálada mezi filmaři a herci na začátku covidu? Byla tam naděje? Ten první díl se začal péct tři týdny po prvním lockdownu a nálada byla taková, že nikdo nic nevěděl. Narazil jsem na kamarády, kteří opravdu prodali auto, jak je to v tom prvním díle. A takhle to bylo i mezi filmaři. Myslím, že v tom jsme se trefili. Spousta lidí ze štábu byla ráda, že aspoň něco dělá, a když se to povede, tak že budou třeba nějaké další díly, z kterých by už měli dostat nějaké peníze. Takže se to tak potkalo, že to hodně lidí udělalo z dobré vůle, že něco udělají, a tak to pěkně zarezonovalo, že se to povedlo. Za sKORO NA mizině jste byl nominován na Cenu filmové kritiky. O nominaci jste se dozvěděl až z gratulace, která Vám přišla esemeskou. Jaké máte v tomto ohledu ambice? Já když ty svoje věci režíruju a v rámci nutnosti je i produkuju, tak bohužel po tom natočení už nejsem takový klasický producent, který by ty věci někam přihlásil, není to v tu chvíli pro mě priorita. Což ale samozřejmě neznamená, že když jsem se dozvěděl, že jsme nominováni, že by mě to nepotěšilo. Jsem strašně rád, nejenom za sebe, ale i za lidi z toho core-teamu, kteří na tom strašně poctivě pracovali. Pojedeme tam spolu s Petrem Kolečkem, s Martinem Šimíčkem a se Suchánkem, takže se s nima uvidím, což je taky super rozměr té nominace. Co byste poradil čtenářům, kteří teď mají starosti s nejasnou budoucností způsobenou covidem? Co Vám pomáhá držet hlavu nahoře? I když je to velice těžké a je to čím dál tím těžší, tak se snažím neobviňovat všechny kolem. Zkusil bych to doporučit ostatním, ať energii, kterou věnují těm negativním myšlenkám, a já je chápu proč jsou, ať je zkusí přetočit a zkusí v té mizérii najít nové cesty svého rozvoje, jak pracovního, tak osobního. A ať se na mě nezlobí, že je teď tady takhle moralizuju, aby to nevyznělo, že rozumbradím! (smích) Text Jakub Palata | FOTO Vladimír Skórka Skórka Vladimír co se bude dít Nikdo nevěděl, Jméno Vladimír Skórka je v poslední době skloňováno hlavně v souvislosti s jeho výjimečným počinem sKORO NA mizině, kterým dokázal trefně popsat náladu mezi umělci, ale zároveň i vybrat nemalé peníze pro herce i štáb. V čem tkví jeho umělecké kouzlo, které si diváci mohli užít například i v úspěšném seriálu Lajna? A jaký je jeho lék na zahnání trudnomyslnosti v této nelehké době? „ Já vždycky říkám, že jsem neuměl odmlouvat rodičům, v té době to ta naše generace neměla úplně free Vladimír Skórka *19/01/1976 producent a režisér Narodil se v Havířově a přesto, že jeho zaměření na vysoké škole bylo spíše technického ražení, jal se kráčet cestou umělce. Nejdřív jako moderátor, později se z něj stal úspěšný režisér a producent. Diváci si jeho jméno spojí nejlépe s internetovými seriály Lajna nebo momentálně nejnovějším sKORO NA mizině. V mládí se také věnoval hudbě, hrál v kapele, ze které vzešel vítěz soutěže Česko Slovenská SuperStar Martin Chodúr. Je rovněž spoluzakladatelem brandingové agentury, se kterou pomáhá firmám růst.