rozhovor Carl Sagan byl velkým podporovatelem programu SETI (Hledání mimozemské inteligence). Považujete tento projekt v dnešní době za důležitý? Věřím, že bychom vždy měli určité procento peněz na výzkum přidělit SETI. Nemusí jít o velké částky – třeba jen několik procent, ale prostě něco na hledání mimozemšťanů vyčlenit. Den, kdy objevíme inteligentní život ve vesmíru, totiž totálně změní lidské vnímání. A jak velká to bude událost, si teď neumíme ani představit, natož předvídat. Filmový a seriáloví tvůrci si Vás zvou do svých pořadů, kde většinou hrajete sám sebe. Oslovil Vás v současnosti někdo s další podobnou nabídkou? V poslední době jsem se objevil ve čtyřech filmech: Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti, Zoolander No. 2, Doba Ledová: Mamutí drcnutí a (nesmějte se) The Last Sharkonado: It‘s About Time. Několik let jsem byl velmi zaneprázdněn výrobou Kosmosu, ale teď už jsem opět pro taková pozvání k dispozici. Když se mi nějaký tvůrce ozve s tím, že by rád zapojil vědu do svého projektu, rád mu vyjdu vstříc. Souvisí to s mojí slabostí pro popularizaci vědy, rád pomůžu, dokud se budou umělci inspirovat novými vědeckými objevy. Jedním z těchto programů byl i seriál Teorie velkého třesku, který je v Česku i na Slovensku velmi populární. Jak vzpomínáte na natáčení? Bylo to nejzábavnější natáčení, které jsem kdy zažil. A objevil jsem se tam hned dvakrát. V Teorii velkého třesku Vám postava Sheldona vyčítá, že jste byl součástí výboru který rekvalifikoval planetu Pluto na trpasličí planetu. Předpokládám, že jste se s takovou reakcí potýkal často. Jak dlouho trvalo lidem, než si na to zvykli? Hodně lidí se přes Pluto stále nepřeneslo a to se týká všech věkových skupin. Snad kromě té nejmladší, která se už ve škole, učí že Sluneční soustava má pouze osm planet. Minulý rok Vám vyšla nová kniha – Letters from an Astrophysicist (Dopisy od astrofyzika), ve které jste zveřejnil 101 dopisů od fanoušků z celého světa a také Vaše odpovědi na jejich otázky. Takových dopisů dostáváte určitě mnoho. Podle čeho jste se rozhodoval, které budete publikovat? Ano, jsou jich tisíce. Hodně se jich ale ptá na to samé. Jiné mají zase velmi specifické dotazy, bez širšího zájmu o souvislosti. A mnohé z nich jsou děkovné dopisy, které by čtenáři nepřinesli žádnou vědeckou informaci. Z těch zbylých jsem vybral ty, které mi také něco předaly – byly vtipné, poučné, zkrátka něčím zajímavé. Máte rád sci-fi žánr? Jaký je Váš oblíbený film? Ano, mám. Mým nejoblíbenějším snímkem je Matrix. A také mám rád originální nápady jako ve filmu Den, kdy se zastavila Země a přetrvávající morální témata, která se probírají v televizních a filmových seriálech jako je Star Trek. Původní seriál Kosmos uváděl věhlasný astrofyzik Carl Sagan, který pro Vás byl, jak je známo, velkou inspirací. Jaký je to pocit, provádět novou generaci záhadami vesmíru? Bylo pro Vás těžké jít v jeho stopách? Je to skvělý pocit, ale i velká zodpovědnost. Především však rozhodně veliká pocta. Neřekl bych ale, že jsem šel v jeho stopách, v tom bych spíše selhal. Naopak snažím se vytvářet vlastní stopy. Chci být známý pro to, kdo jsem, a ne pro to, kým bych se snažil být. První série Kosmos byla silně inspirovaná původním seriálem z roku 1980. Prozradíte nám, na co se můžeme těšit v další sérii? Jaká témata můžeme čekat? Teorii strun? Časové krystaly? Nedívejte se na Kosmos jako na vědecký dokument, který informuje lidi o nejnovějších kosmických objevech. Místo toho o něm přemýšlejte jako o vedení, které propojuje velkou tapisérii vědy s naším kolektivním smyslem ve světě. Vybíráme témata a historické příběhy podle toho, zda mají schopnost zasáhnout divákovo nitro. A to tak, aby jej přimělo stát se vnímavějším k civilizačním problémům. To je totiž v současnosti, kdy největší problémy, kterým čelíme, představují existenciální ohrožení života na Zemi, opravdu zapotřebí. Jak již bylo řečeno, mezi témata, která v této oblasti pokrýváme, patří exoplanety, hledání inteligentního života, kvantový vesmír, pozemská biosféra, antropocén a mezihvězdné vesmírné cestování. Text Štěpánka Grofová | FOTO National Geographic Když je vědec tak slavný, že hraje v Teorii velkého třesku Neil deGrasse Tyson Není mnoho lidí, po kterých by Mezinárodní astronomická unie pojmenovala asteroid. Jedním z nich je ale doktor Neil deGrasse Tyson – astrofyzik, popularizátor vědy, spisovatel a občasný herec. U příležitosti premiéry nového pokračování seriálu Kosmos: Možné světy odpovídal na naše otázky nejen o vesmíru. „ Chci být známý pro to, kdo jsem, a ne pro to, kým bych se snažil být NEIL deGRASSE TYSON *05/10/1958 vědec Narodil se a vyrůstal v New Yorku. Od dětství projevoval zájem o vesmír. Na střední škole byl kapitánem zápasnického týmu a šéfredaktorem školního fyzikálního časopisu. Má tituly z Harvardu, Texaské univerzity a Kolumbijské univerzity. Je ředitelem Haydenova planetária a výzkumníkem při Americkém přírodovědném muzeu. Byl po něm pojmenován asteroid 13123 Tyson a mimo jiné byl také zařazen na seznam sta nejvlivnějších lidí magazínu Time. Magazín Discover jej označil za jednoho z deseti nejvlivnějších vědců.