televize / OSOBNOST Text Pavel j. Turner | FOTo profimedia.cz, pressdata Život herečky Stelly Zázvorkové v pohledu Františka Filipa | ČT1 | 5. dubna Klícka | ČT1 | 9. dubna Já a moji synové... | ČT1 | 9. dubna Medvěd | ČT3 | 9. dubna Drahý zesnulý | ČT3 | 10. dubna Úsměvy Stelly Zázvorkové | ČT1 | 10. dubna Babí léto | ČT1 | 10. dubna Křídlovka pro Majoránka | ČT3 | 14. dubna Marnivá sestřenice | ČT3 | 14. dubna Hovory H ještě po dvaceti letech | ČT3 | 14. dubna film, který zrodil hvězdy Stokrát nic | ČT3 | 14. dubna Stella Zázvorková Majstrštyk s balónkovým výletem Rána osudu v životě SKVĚLÉ HEREČKY Majstrštyk Jsou herečky, na které nejde zapomenout. Legendární Stella Zázvorková je jednou z nich. 14. dubna uplyne od jejího narození 100 let. Na divadle, ve filmu i v televizi slavila jen úspěchy, její život ale poznamenala velká tragédie. V e filmu si zahrála spoustu nezapomenutelných rolí. Ve snímcích, které dnes již patří do zlatého fondu domácí kinematografie, nejčastěji představovala temperamentní a rázné ženy. V Andělovi na horách (1955) se objevila ještě v epizodní roli po boku Jaroslava Marvana, v komedii Až přijde kocour (1963) si už zahrála manželku ředitele školy v podání Jiřího Sováka, matkou nevěsty se stala v dalším trháku Svatba jako řemen (1967) a taktéž matku, tentokrát nápadníka Libuše Šafránkové, si střihla ve snímku Václava Vorlíčka Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). S Ivou Janžurovou, Františkem Peterkou a spoustou dalších se potkala v komedii Zítra to roztočíme, drahoušku…! (1976) i jejím volném pokračování Co je doma, to se počítá, pánové… (1980). Zázvorková samozřejmě hrála i po roce 1989, dostala malou, ale nezapomenutelnou roli matky Bolka Polívky a Miroslava Donutila v Pelíšcích (1999), matku hlavního hrdiny Zdeňka Svěráka hrála i v oscarovém Koljovi (1996) a excelovala po boku Vlastimila Brodského v tragikomické výpovědi o nenaplněném stáří Babí léto (2001), za které také získala svého jediného Českého lva (nominovaná byla i za Kolju). A další nálož velkých rolí znamenala televize. Legendární je její svérázná žena zelináře Dobiáše v Dietlově Nemocnici na kraji města (1977) a scéna, kdy doktora Štrosmajera dožene k výkřiku: „Vy krávo nebeská!“. Objevila se také jako babi Přibylová ve Třech chlapech v chalupě (1963) nebo jako paní Majerová, manželka Vladimíra Menšíka, který se stal jezevčíkem v Arabele (1980). Burianova škola Herečka se narodila 14. dubna 1922 v Praze do rodiny významného architekta Jana Zázvorky staršího, jehož nejznámějším dílem je Národní památník osvobození na pražském Vítkově. Divadlo ji lákalo od dětství, a když E. F. Burian založil školu při jeho divadle, Zázvorková ji navštěvovala. Na začátku druhé světové války jí bylo šestnáct a během ní sbírala zkušenosti v mnoha menších pražských divadelních scénách. Na jejím konci potom získala angažmá v Divadle satiry, později působila v Realistickém. Slavnou éru zažila jak pod vedením Jana Wericha v pražském Divadle ABC, kde působila od roku 1955 do roku 1962, i následující desítky let, kdy se usadila v souboru Městských divadel pražských. I divadlo jí přichystalo role energických žen zejména v komediálním repertoáru, v nichž uplatnila svůj velký cit pro humor a komiku. Během padesátých a šedesátých let slavila úspěchy i jako členka zájezdových estrád, které v té době patřily k nejoblíbenější lidové zábavě. Necitlivá matka Přestože se Zázvorková narodila do bohaté rodiny, teplo domova jí chybělo. Manželství jejích rodičů nefungovalo a matka si občas frustraci z něj vybíjela na dceři. „Nemáš ani stín mé krásy,“ vmetla jí několikrát do tváře. Ačkoliv z toho korpulentní dívka menšího vzrůstu nebyla šťastná, později tvrdila, že ji to pro život zocelilo. Přesto v patnácti utekla z domova. Chtěla na konzervatoř, ale nevzali ji, a tak ještě před zmíněnou hereckou školou E. F. Buriana navštěvovala anglickou internátní školu, která ji naučila plynně hovořit sedmi (!) jazyky. S Kopeckým to vydrželo rok Seznámila se s Milošem Kopeckým, a to v době, kdy ještě nebyl žádným známým hercem, ale pouštěl v divadle gramofonové desky. Začali spolu chodit, a když Stella ve čtyřiadvaceti otěhotněla, rozhodli se, že se vezmou. Nevěsta ale nešla po svých, Kopecký ji vezl na invalidním vozíčku. Nikomu se nic nestalo, šlo jen o švejkovskou recesi. Manželství ale už tak veselé nebylo. Zatímco tchyně ze zetě nadšením neskákala, bohém Jan Zázvorka si ho oblíbil. „Se zetěm si rozuměl možná lépe než se mnou,“ glosovala to později herečka. Zatímco se doma musela starat o miminko, její muž s tchánem vyráželi na flámy. A protože byl Kopecký vyhlášený svůdník, bylo po roce manželství v troskách. Smrt dcery Dalšího muže už Zázvorková nehledala. Byla velmi pracovně vytížená, a možná právě proto začala její dcera nabývat pocit, že není pro rodiče dostatečně důležitá. V patnácti na sebe možná chtěla jen upoutat pozornost – krátce předtím, než maminka měla dorazit domů z divadla, si ve svých patnácti, v roce 1961, pustila plyn. Možná chtěla, aby ji maminka musela oživovat, a tím si uvědomila, co pro ni dcera znamená. Jenže Zázvorková se toho večera v práci zdržela, a když přišla domů, našla otevřené plynové kohoutky a bezvládnou Janu ležící pod nimi. S Milošem Kopeckým je smrt dcery jistým způsobem stmelila, zůstali přáteli. Alespoň na čas. Manžele si zahráli v již zmíněném filmu Petra Schulhoffa Zítra to roztočíme, drahoušku…! Když ale došlo na jeho pokračování Co je doma, to se počítá, pánové…, tak už se ani jednomu do společného filmu nechtělo. A tak Schulhoff obsadil místo Kopeckého Jiřího Sováka… STELLA ZÁZVORKOVÁ na skylinku Pro přehrání videa se připojte k internetu ČT1 A ČT3 najdete například v těchto balíččích Kompletní programová nabídka Skylink