Sport Když roboti z F1 bojují s emocemi Jako kdyby bylo projevení emocí ve Formuli 1 považováno za slabost. Robotické PR mašiny chrlí naučené fráze. Text: tomáš richtr | FOTO: sport tv Jezdci s novináři stráví během tiskové konference klidně i šedesát minut, zazní při tom spousta vět, ale veřejnost se nedozví vůbec nic. A když už náhodou sem tam zaznamenáme nějaký malinkatý výron adrenalinu, endorfinu, ega či ješitnosti, následně jsme svědky řady omluv a pokání. R ádi bychom vídali upřímné projevy frustrace nebo vzteku, zloby nebo nesouhlasu. Ale není nám přáno. Posledními temperamentními postavami s názorem byli ve formuli 1 Jacques Villeneuve a Juan Pablo Montoya. A ještě Mark Webber se zdál, že má vlastní rozum. Mika Häkkinen zařadil špatný rychlostní stupeň při Velké ceně Itálie 1998 a vypadl ze závodu z prvního místa. Bezmocně praštil rukavicemi o zem a pak se pod korunami stromů rozplakal jak malý kluk. Vlastně jen o dva roky později se na stejném okruhu během tiskové konference rozplakal Michael Schumacher. Stalo se tak po vítězství o 3,8 sekundy před Häkkinenem, kdy povolilo několikadenní soustředění a mnohaleté profesionální napětí, propíchnuté dotazem na Ayrtona Sennu, jehož počet 41 vítězství Schumacher ten den vyrovnal, a emoční přetlak musel ven. Patří slzy do kokpitu? Že kluci nepláčou? Kdeže. Právě emoce, ať už dobré nebo špatné, nám pomáhají lépe poznat charakter konkrétního pilota F1, a dostat se tak k němu blíž. Mimochodem: právě profesionální chladnokrevnost a absence emocí generuje větší než obvyklý počet anti-fanoušků Sebastiana Vettela. To se ale změnilo při letošní Velké ceně Malajsie, která byla jeho druhým závodem pro Ferrari. Vítězným. Ztělesněné blaho a vlhké oči ukázaly, že Sebastian Vettel má srdce, a to srdce není z kamene. Pravda, nesetkalo se to s pochopením úplně u všech (to ale žádné emoce, a o tom to vlastně celé je!), ale úpěnlivý pláč Rubense Barrichella, který se vítězství dočkal až při svém 125. startu při Velké ceně Německa 2000, s brazilskou vlajkou v ruce, nasadil koláč do krku i tvrdším povahám. Svět Formule 1 se těšil na druhý díl velké bitvy mezi piloty Mercedesu Lewisem Hamiltonem a Nikem Rosbergem. Ten na konci loňského ročníku trval až do posledního závodu. Rosberg byl spíše rychlejší v kvalifikacích, Hamilton v závodech. Ale po úvodních čtyřech závodech jsme byli jako pokropeni studenou sprchou, protože Rosberg Hamiltonovi vůbec nestačil. V prostřední části kvalifikace na Velkou cenu Bahrajnu Hamilton Rosbergovi nadělil 1,209 sekundy, v kvalifikaci „jen“ 0,558 sekundy. To jsou z pohledu standardů F1 obrovské rozestupy. V kvalifikaci na Velkou cenu Austrálie to bylo 0,594 a v Malajsii 0,465. Rozdíl 0,042 sekundy v kvalifikaci na třetí závod sezony, Velkou cenu Číny, se ukázal skoro jako výjimka potvrzující pravidlo. V Bahrajnu Rosberga porazil ještě Vettel z Ferrari, byť mu k tomu pomohla závada na brzdách Rosbergova monopostu Mercedes. Chlapi, nechte pocitům volný průchod Místo emocí však vidíme lehce nervózní Sfingu, která ale na rozdíl od kamene je přeci jen živou bytostí, a tak si všímáme: těkavé pohledy, nervózní poklepávání prsty na desku stolu, rádoby žoviální žonglování s mikrofonem. Nepomůže ani, když bývalý majitel týmu F1 Eddie Jordan po skončení GP Malajsie, ve které dojel třetí za Hamiltonem, lítostně poplácává Rosberga po ramenou před desítkami milionů lidí po celém světě. Křečovité snahy syna mistra světa z roku 1982 Kekeho Rosberga schovat, co v sobě skrývá, mu určitě berou nemalé množství energie. Možná by bylo lepší, kdyby popustil uzdu tomu, co cítí, nechal volně ventilovat svou frustraci, takříkajíc si kopnul, a místo nelogických výmluv po kvalifikaci na Velkou cenu Bahrajnu prostě přiznal, jak jej neskonale irituje, že je v začátku sezony pomalejší než týmový kolega. Bylo by lepší, kdyby nám prozradil, v čem je problém a co s tím hodlá dělat. Vypadal by před námi všemi daleko přirozenější, daleko lépe bychom se ztotožnili s jeho situací s nedokonalou formou, a daleko houževnatěji bychom jej hnali kupředu. Daleko emotivněji. Protože emoce… o nich je sport. Emoce, to je Formule 1. jak si dopřát více sportu? OCHUTNEJTE PROGRAMOVÉ BALÍČKY SKYLINKU Formule 1 Sport 1 a Sport 2 HD TV program Sdílet Více zde