televize / Komedie Text Iva Hadj Moussa | FOTO Filmbox Vážení přátelé, ano Krásný nesmysl V socialistickém podniku na výrobu zdravotní keramiky Fortuna se dějí věci. Referent Bohouš Fisher se stává náměstkem nového ředitele jménem Evžen Dlask. Je ale opravdu Bohouš tím, kdo bude toto zaměstnání provádět s tím nejlepším vědomím a svědomím a bez pochybností o smyslu své práce? Bohouš i divák brzy poznají, že nikoliv. N ově dosazený referent totiž ve skrytu duše touží po nějaké tvůrčí a užitečné práci. Má zvláštní sen: stavět kachlová kamna. Zatím má však na starosti mraky papírů, spoustu ne úplně nezbytných pracovních úkonů a postupů podle bizarních velkopodnikových pravidel, která jsou svatá. Kromě pracovních potíží řeší Bohouš i rodinu. Jeho dvě pubertální dcery mají problémy ve škole a se ženou (Jana Hlaváčová) to také není úplná idylka. Do toho se přidají problémy se stařičkým otcem a matkou trpící stařeckou demencí. A tak si jednou Bohouš sežene odbornou literaturu, nechá si dovézt nářadí ke stavbě kamen a pustí se do práce. Společenská satira a radost pramenící z kachlových kamen Film je skvělou sondou do života pokročilého socialismu, kdy velká část lidí žila v neustálých obavách z toho, že něco pokazí, že něco udělají bez patřičného schvalovacího kolečka nebo že se na někoho „špatně podívají.“ Systém kromě vystrašenců na druhé straně vytvářel i občany velmi cynické a bezskrupulózní – ty, kteří se rozhodli společenského uspořádání využít k vlastnímu prospěchu a obohacení. Náš hlavní hrdina v podání vynikajícího Milana Lasici nejdřív trpělivě snáší život a jeho každodenní příval absurdit, ale nakonec se mu vzepře, přestože poměrně komickým způsobem. I navzdory posměchu okolí do života alespoň částečně dokáže navrátit energii a radost. V komedii výborně funguje chemie mezi idealistickým inženýrem Bohoušem a ředitelem podniku v podání Františka Řeháka, který je absolutním mistrem okřídlených (a prázdných) frází. Ztráty iluzí Film je přímo napěchovaný moudry a hláškami. „Člověk dospívá v životě třikrát a pokaždý přitom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech.“ Nebo: „My, řídící pracovníci, tvoříme dějiny.“ Případně: „Jak seš jednou nahoře a nezakopneš, dolů už tě nikdo nedostane.“ Zvláštní je, že ačkoliv film vznikl před jednatřiceti lety, řada věcí je stále aktuální. Pořád kolem sebe máme prospěchářství, apatii i vystrašenost. Pouze v jiných kulisách. Film měl premiéru těsně před 17. listopadem 1989. Je vidět, že doba už byla volnější, protože kritika tehdejších poměrů je poměrně nelítostná. S odstupem tak můžeme zatleskat odvaze režiséra Dušana Kleina, jednoho z nejvýraznějších tehdejších režisérů. Ponurý i veselý Klein Dušan Klein debutoval v roce 1964 s celovečerním kriminálním dramatem Místenka bez návratu. Ponurá atmosféra je charakteristická i pro další Kleinovu tvorbu. Později se pak režisér přeorientoval na komedie – a rozhodně udělal dobře. V roce 1982 natočil legendární komedii Jak svět přichází o básníky, dále stejně kvalitní pokračování Jak básníci přicházejí o iluze (1984) a Jak básníkům chutná život (1987). Později se natočila ještě další tři pokračování, která však u kritiky ani diváků už tak úspěšná nebyla. Za zmínku také rozhodně stojí Kleinovo drama z protialkoholní léčebny Dobří holubi se vracejí z roku 1988. Snímek Vážení přátelé, ano byl natočen podle stejnojmenného románu Ladislava Pecháčka z roku 1988. Natáčelo se v Rakovníku v tamní továrně na výrobu dlaždic, ale i v zámečku Dřevíč u Nižboru. Pro přehrání videa se připojte k internetu Vážení přátelé, ano režie Dušan Klein Scénář Dušan Klein, Ladislav Pecháček Herecké obsazení Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Július Satinský, Marián Labuda st., Jiří Kodet, Jaroslava Obermaierová… délka 109 min. Filmbox | 23. května TV program Filmbox najdete například v těchto balíčcích Kompletní programová nabídka Skylink