rozhovor S jakou náladou jste se vracela do okolí středočeského Nižboru, kde se druhá, stejně jako první řada seriálu Osada natáčela? S tou nejhezčí a největším těšením. Dodnes, když jdu se svojí dcerou ven a je hezky, panuje klid a šumí stromy, tak si na to natáčení vzpomenu. Bylo to jako na chalupě u babičky. Ráda se vracíte na známá místa? Mám to ráda. Ráda se vracím domů a třeba i do Karlových Varů, nebo do obchodů s dobrými botami. Prý Vám lidé i v pauze mezi první a druhou řadou nedávali na Helenu zapomenout. Jak Vám ji připomínali? Musím říct, že tohle mě překvapilo, úplně jsem s tím nepočítala. Ale na ulici na mě pokřikovali „lásečko“. Dokonce vím, že si posílají krátká videa s hláškami, co k mé postavě tak nějak již patří, jako oslovení „Milane“, tím myslí tu dikci, jak na něj v tom seriálu volám, nebo „jak se to chováš“ a jiné podobné. Přemýšlela jste o tom, proč je v záplavě nových seriálů právě Osada tak populární a televizními diváky oblíbená? Myslím, že každý ve svém životě má nějakého toho souseda a nějaké ty sousedské vztahy. A žije partnerský život a řeší konflikty v něm. A také ty malichernosti kolem. Možná lidé díky Osadě ví, že v tom nejsou sami, a že je to u nich ještě pořád dobrý. Tušila jste, že to bude taková zábava? Vzhledem k tomu, jaká se tam sešla parta, se to dost nabízelo, ale že bude až taková, tak to tedy ne. Kterého z kolegů hadačů považujete za nejvtipnějšího? Určitě Kubu Prachaře. Vzpomenete si na profesi, která Vám v těch už desítkách odvysílaných pořadů připadala nejvíce podivná? Podivná ani ne, spíše bizarní. Ale teď nejsem schopna říci, která to byla (směje se). Máte Vy sama čas na televizi? Co si ráda pustíte? Já televizi miluji, a proto ji nemám, abych na ni pořád nekoukala. Takže ano, my nemáme televizi. A samozřejmě mě baví bizarní seriály a AZ kvíz. Kromě herečky jste také režisérkou. A prý se pustíte do dokumentu o stáří. Jak jste na tohle téma přišla? Protože o podsvětí a jiných „mužských“ silových světech jsem filmy již točila a ráda bych se teď chtěla zaměřit spíše k nitru a křehkosti. A stáří je pro mne silné a nosné téma, jelikož v naší rodině se dožíváme vysokého věku. Několik pozoruhodných dokumentů jste už natočila. Jak těžké je v dnešní době prosadit si téma, které Vás zajímá, nebo na něj sehnat peníze? Myslím, že je to vždy o tom, jak tématu opravdu věříte a co jste mu schopni nabídnout. A podle toho se vám pak zadaří ho zafinancovat a prosadit. V neposlední řadě jste i spisovatelkou. Píšete teď nějakou knihu? Já píšu neustále. Jsem milovnice psaní. A jsem šťastná, že moje kniha Skutečná se tak krásně prodává. Šla jste s Osadou do neznáma, nebo jste chalupařila nebo chatařila už před tím? My máme rodinnou chalupu, takže jsem spíše chalupář. Jaké jsou podle Vás plusy a minusy života v takové komunitě? Nejsem komunitní typ a nikdy jsem nebyla. Mám z těch komunit úzkost, ale miluji přírodu, chalupy, chaty. Jen bych nedala to, jak si nějakým způsobem všichni vidí do talíře. Dala jste Heleně z Osady něco ze sebe, co jí ve scénáři trochu chybělo? Duši a křehkost. Heslem Osady je „Tady bude pohoda, i kdyby nás to mělo stát život“. Co opravdová pohoda znamená pro Vás? Je to pro mě stav bytí. Vnitřní klid. A je jedno kde. Je to o nastavení, a to především hlavy. A co Vás naopak zaručeně dostane do nepohody? Když se člověk střetne s blbostí. Co vůbec pro pohodu v Záhoří udělá Vaše postava? Lečo. Dobrý střih, dobře umytá hlava a nějaká ta masáž – samozřejmě, že má Helena dobře zpracovaného manžela. Taková chatová osada, to je mikrosvět sám pro sebe. Na obrazovce Vás také vídáme jako hadačku profesí v Inkognitu. Když Vám účast v něm Prima nabídla, rozhodovala jste, zda to vzít? Rozhodovala. Měla jsem obavy, zda je to pro mě, i vzhledem k tomu, že jsem sama režisérka, a nejen dokumentárních filmů, a jestli nemám raději něco studovat a točit. Text jana celbová | FOTO čt Sympaťačka s komediálním talentem, který nyní uplatňuje ve druhé řadě Osady na ČT1 i v zábavné show Inkognito na Primě. Petra Nesvačilová ale také točí mimořádné dokumenty a píše knihy. Jak se jí populární Osada promítla do života a proč doma nemá televizi? „ My máme rodinnou chalupu, takže jsem spíše chalupář. Petra Nesvačilová * 2. prosince 1985 Režisérka a herečka pochází z Tábora. Vystudovala pražskou FAMU, katedru dokumentární tvorby. Od 18ti let hostovala v pražských divadlech Rubín či Na Zábradlí. Věnuje se režii filmů a dokumentů. Za svůj celovečerní film Zákon Helena byla nominovaná na Českého lva a na cenu Arpa film festival v Los Angeles. Jako herečku jsme ji mohli vidět například ve filmech Pusinky, Protektor, Líbáš jako ďábel, Úsměvy smutných mužů, Bábovky, Princezna zakletá v čase 2 nebo v seriálech Já, Mattoni, Dáma a Král, Dabing street a aktuálně v seriálu Osada.