Dokument Metrosexuálové z temného severu Žádné hordy krvežíznivých barbarů, ale čistotou posedlí milovníci divadla? Aktuální výzkumy vrhají nové světlo na vikingskou civilizaci. Text: františek novotný | FOTO: viasat N ebylo to zdaleka poprvé, kdy na sebe Seveřané upozornili zbytek Evropy. Ovšem právě masakr ve východoanglickém klášteře Lindisfarne v roce 793 založil jejich špatnou pověst, která trvá dodnes. V tehdejší Evropě totiž byli písma znalými jen mniši, kteří z více důvodů nekreslili zrovna přívětivý obraz pohanů ze severu. V devadesátých letech však historikové přestali číst dobové kroniky doslovně a mýtus o Vikinzích jako zaostalých válečnících začal pomalu brát za své. Globalizace v roce 800 Tedy loupeživé výpravy na jih Vikingové skutečně podnikali, byli však také velmi zdatní obchodníci. Jejich až šedesát tun těžké lodě zajišťovaly obchodní výměnu od Grónska po Gibraltar a Kaspické moře. Ze severu vozili mroží kly, kožešiny či jantar, a domů brali plné sudy vína. Osada, tedy vlastně město Haithabu na severu dnešního Německa byla jedním z obchodních center raně středověké Evropy. Ve vikingském pojetí byla hranice mezi obchodem a pleněním samozřejmě dosti rozostřená: například zajatce, které odvlekli při svých výpravách, později „poctivě“ prodávali na trzích s otroky. Soustředili se pochopitelně na zboží, které v lodi zabralo nejméně místa, ale přinášelo největší zisk – také na drahé kovy, šperky a jiné luxusní zboží. To mnohdy také velmi zručně vyráběli, a to dokonce normovaně, takže se například zlaté náramky daly vážit v celých uncích. Inu, kdo by se ve víru smlouvání o cenu chtěl zdržovat přepočítáváním váhy zlata. Pod helmou učesán Vikingové si také každý den česali vlasy a každou sobotu si dopřáli koupel. Křesťané nad nimi právě z tohoto důvodu ohrnovali nos, protože hygiena pro ně byla znakem marnivosti, jednoho ze sedmi smrtelných hříchů. Z časů Vikingů se dochovala celá řada pověstí a legend, které podle všeho byly také hrány jako divadelní představení, například při pohřbech. Tento obyčej popisuje arabský diplomat Ahmad Ibn Fadlan, který v desátém století zažil mnohadenní oslavy, kterými severští válečníci vyprovázeli zesnulého náčelníka na onen svět. Jeden předsudek Ibn Fadlanovo líčení ale přece jen potvrzuje: promyšlené zádušní obřady doprovázelo šokující množství alkoholu, divoká hudba a nespoutaný sex. Vikingské ženy měly na svou dobu mimořádně rovnoprávné postavení, mohly se například rozvádět. A byť byli Vikingové také otrokáři, vyznačovala se vikingská společnost prvky demokracie – náčelníci byli podřízeni sněmu kmene zvanému thing. Chce se tedy říct, že Vikingové byli v lecčem mnohem kultivovanější, než do dnešních dní zářící civilizace jejich současníků. fascinujE vás HISTORIE? Vikingové Dokumentární seriál HODNOCENÍ REDAKCE Viasat History I od 2. června OCHUTNEJTE PROGRAMOVÉ BALÍČKY SKYLINKU TV program Sdílet Více zde Pro přehrání videa se připojte k internetu. Pro přehrání videa se připojte k internetu.