Recenze kino Kamil Fila český filmový recenzent a kritik www.jestevetsikritik.cz Kvadratura The Circlu recenze ještě většího kritika Kamila Fily Text Kamil Fila | FOTo cinemart 27letá Emma Watson, jež se snaží vymanit z hermionovské škatulky, patří k nejvyhledávanějším herečkám na internetu. Zapadá také do generace těch, kteří většinu svého života prožili na síti a ani si nevzpomínají, jaké to bylo bez ní. Obsadit ji tedy do role mladé ženy Mae, která začne pracovat ve velké technologické firmě a díky náhodě se stane globální online hvězdou, dávalo dost dobrý smysl. S nímek The Circle bývá někdy označován za techno-thriller, jindy dokonce za sci-fi, často také za drama. Na thriller je tu ovšem málo napětí, na sci-fi příliš málo extrapolace a na drama málo charakterizace postav. V první půli jde ovšem o dobrou satiru a pohled do pouze zdánlivé budoucnosti, neboť skoro všechno se dnes už děje. Příliš mnoho lehkovážného sdílení osobních informací, dohled „Velkého bratra“ nad našimi životy a převaha velkých korporací nad státem a demokracií. 39letý režisér James Ponsoldt, jenž se proslavil psychologicky přesvědčivými snímky Kouzlo přítomného okamžiku a Konec šňůry, tentokrát klade důraz hlavně na moralistické poselství a méně si hlídá věrohodnost celého fikčního světa a lidí v něm. The Circle tak patří k filmům, které má smysl vidět kvůli aktuálnímu tématu a u nějž prožijeme zklamání, že má nedotažený scénář. Tyto chyby a nedostatky nejde smlčet, ale taky je dobré položit si otázku, jestli by takový příběh mohl vůbec někdy být dotažený. Je to taková neřešitelná kvadratura kruhu… Co je The Circle? Jakýsi pokročilejší a mnohem ďábelštější Facebook, který se vyvinul původně ze sociální sítě TrueYou. Circle je něco mezi Googlem a Facebookem dohromady, kterému šéfuje charismatický rolákový štramák Bailey – takový Steve Jobs na druhou, jehož hraje Tom Hanks tak sympaticky, že byste mu klidně upsali duši. Je to takový váš taťka, který je ale cool a rozumí vám. Mae nastupuje do Circlu původně na dost nízkou pozici, kdy má komunikovat se zákazníky po telefonu. Kolegové jí trochu starostlivě vyčítají, že se málo profiluje a zřídka se účastní společných aktivit. Vše se obrátí poté, co si Mae bez dozoru v noci vyrazí na kajaku a po nehodě ji musejí zachraňovat ze studených mořských vln. Život jí přitom zachránila malá sonda SeeChange, která byla umístěna na jedné z bójek. Pomocí miliónů SeeChange chce Bailey změnit svět – učinit vše viditelným a průhledným. Zamezit tak tomu, aby se lidé ztráceli, aby se děly nehody a zločiny a aby padly politické diktatury. Nikoli už vlády, tajné služby a policie, ale všichni uvidí všechno. Mae se stane tváří nové kampaně společnosti a začne sdílet svůj život 24 hodin online – s výjimkou návštěv záchodu. Někdy do této části děje je film dost oukej – velké technologické firmy, v nichž pracují převážně mladí lidé, působí jako věčný univerzitní kampus, letní i pracovní tábor dohromady. The Circle osciluje mezi efektivní friendly-firmou a sektou uměle navozované pozitivnosti. Je to vize budoucí soft-totality, která se vyznačuje opakem toho, co si s totalitou obvykle spojujeme. Žádná temnota, strach, omezení emocí, zákazy a tresty, podvojné mluvení a myšlení, žádný velký vůdce a bratr dohlížitel, práce do úmoru. Namísto toho prosvětlené ekologické budovy, všichni jsme si bratry a sestrami, dostáváme pouze příjemné výzvy, jsme vyzýváni k otevřenosti, práce splývá s volným časem a zábavou a nikdy si nepřipadáme, že zahálíme, ale stále se jenom sebezdokonalujeme. Místo vyvolávání nenávisti k vnějšímu nepříteli tu vládne neustálá vynucená „starost o druhé“, myšlená dobře, ale nakonec s tragickými následky. Místo Big Brother jsou tu Big Data – sběr osobních informací, které prozrazují vše o našich zájmech a pohybu. V podstatě se tu naplňuje vize Michela Foucaulta o panoptikonu, moderním typu vězení, kde jsme navzájem všichni sobě dozorci a cenzurujeme se do podoby poslušných subjektů, vetkaných do mocenské sítě. V případě děje filmu to vede i k tomu, že Mae náhle nemá žádný opravdový soukromý, natožpak sexuální život. Jediný, komu je dopřán, jsou její rodiče, které když přistihne při milostných hrátkách, tak o tom kvůli online přenosu ví celý svět. Můžeme řešit, jestli je Mae snílek, skeptička, konvertitka na „pravou víru“, nebo prohnaná rozvracečka. Scénář s ní hází dost divoce a moc nevysvětluje její vnitřní pochody. Jenomže může v její situaci někdo nějaké mít, respektive je dávat najevo? Stejně tak se můžeme ptát, proč jsou šéfové Circlu zlí a chtějí nikoli pomáhat světu a ovládat ho? A čeho konkrétně chtějí docílit? A šlo by opravdu tyto lidi odstranit a odhalit před veřejností jako prohnilé duše? V každém kroku narazíme na slepou uličku. Jak by se takový scénář dal dotáhnout k uspokojujícímu konci, když ani my v naší dnešní situaci nevíme, co dělat? Žijeme s nějakými technologiemi, přizpůsobujeme se okolí, nemůžeme se vracet zpět na stromy a samoty v lese. Jistě lze vymyslet konkrétnější zápletky ze složitého technického světa, jako třeba v seriálech Mr. Robot nebo Black Mirror. Určitě jde dělat kritické filmy jako Social Network, které se zaměřují na problém jedince-tvůrce sociální sítě, ale společenskou dimenzi vlastně vynechávají. Jistě budou fungovat jednoduchá podobenství jako Truman Show. Ale jakmile se zaměříme na sociální sítě v globální perspektivě a nadhodíme obecné problémy lidské svobody, tak nevíme, co by bylo ideální. Víme jenom, že odpovědnost za to, jak se mění svět, nestojí na jednotlivcích, takže jejich odstraněním se nic nemění. Tvůrci se tu tedy chytili do pasti bez řešení a nejde se na ně ani zlobit. I ve vědě mnoho experimentů nevyjde. The Circle REŽIE James Ponsoldt SCÉNÁŘ James Ponsoldt, Dave Eggers Herecké obsazení Emma Watson, Tom Hanks, John Boyega, Karen Gillan, Patton Oswalt, Bill Paxton, Glenne Headly, Ellar Coltrane, Poorna Jagannathan, Amir Talai Délka 110 min. V kinech: od 27. 4. | Hodnocení: negativní Pro přehrání videa se připojte k internetu