kino / thriller Text Vojtěch rynda | FOTO CinemArt Vojtěch Rynda český filmový publicista Do buranů se to střílí samo lov Filmová recenze Vojty Ryndy Na lesní planině se probudí jedenáct nic netušících lidí, na které vzápětí někdo spustí ostrou palbu. Kdo za tím stojí, kdo přežije a komu máme vlastně fandit? Vtipný, brutální a nepředvídatelný thriller Lov pokračuje v linii nezávislých filmů jako Uteč nebo My, které se z pozice béčkových žánrů strefují do současných nálad ve společnosti, zejména do té americké. F ilmů stojících na námětu, že se z lidí stane lovná zvěř, je mnoho. Často spadají do samostatného podžánru „vyvražďovacích“ hororů, v nichž divák sleduje, jak postav ubývá, a může dokonce tipovat, v jakém pořadí budou plátno opouštět. Divácké potěšení pak souvisí s tím, nakolik ten který snímek žánrová pravidla v tomhle ohledu naplňuje, nebo porušuje, a jak tedy pracuje s očekáváními publika. Americký satirický thriller Lov divácká očekávání obrací vzhůru nohama průběžně a důkladně. První šok přijde sotva pár minut po začátku filmu. Úvodní útok neviditelných nepřátel nepřežije hned pět účastníků „lovu“, tedy téměř polovina, a navíc zemřou až absurdně brutálními způsoby: jsou roztrháni nášlapnou minou, prošpikováni šípy, spadnou do jámy s bodáky (dvakrát za sebou)… Postavy, o nichž si lze důvodně vytvářet předpoklady, že by mohly být hlavními (krásná blondýna, šikovný a sympatický chlapík), z děje zmizí dřív, než se stačí rozkoukat jak ony, tak divák. Válka mezi městem a venkovem Očividně přehnaná brutalita ale spolu s odlehčenou hudbou naznačuje, že Lov bude něčím víc než jen „obyčejnou“ vyvražďovačkou v duchu béčkových hororů. Nadsázka čiší i z úplného prologu snímku, ve kterém na akci v lese míří luxusním soukromým letadlem skupinka snobských levicových elitářů s nesnesitelně povýšeným vystupováním. Když se ukáže, že lovnou zvěří jsou naopak příslušníci chudších a méně vzdělaných vrstev z venkova, jinak řečeno lidé, kteří tvoří velkou část voličské základny prezidenta Donalda Trumpa, začne být jasné, že v Lovu půjde o jakousi třídní válku mezi dvěma póly dnešní americké společnosti. Trvá ale ještě dlouho, než se objasní kdo je kdo, jak situace vznikla a že za celým masakrem stál špatný, ale neškodný vtip na téma konspiračních teorií, který se bohužel dostal na veřejnost. Scenáristé Damon Lindelof (Star Trek: Do temnoty, Světová válka Z) a Nick Cuse (seriál Watchmen) dávkují informace nesmírně pečlivě, nechávají ve vzduchu viset otázky, udržují diváckou pozornost neustále napnutou a ani kličky v podobě náhodného zjevení arabských uprchlíků nebo mezititulku „o rok dříve“ v jejich rukou nepůsobí samoúčelně nebo lacině. Trochu neobvyklá armáda Útočníkům velí korporátní ledová královna Athena v podání Hilary Swank. Nejznámější jméno z obsazení si ale tvůrci rafinovaně šetří a tvář této dvouoscarové herečky (bodovala s filmy Million Dollar Baby a Kluci nepláčou) ukážou až za velmi specifických okolností. Hlavní hrdinkou mezi napadenými se pak ukáže být jistá Crystal – navenek obyčejná třicátnice z Mississippi, která pracuje v půjčovně automobilů, ale zároveň je veteránkou z války v Afghánistánu. Ztvárnila ji zatím nepříliš známá Betty Gilpin (mohli jsme ji vidět v seriálu GLOW: Nádherné ženy wrestlingu), pro niž by Lov mohl znamenat výtah k velkým rolím. Crystal působí zavádějícím dojmem: tváří se poněkud tupě a spíše než větami se vyjadřuje úsečnými slovy nebo citoslovci, ale přitom se dokáže bleskově zorientovat v každé situaci a rozhodnout se tak, aby přežila. Život jí zachraňuje fyzická kondice bývalé vojačky i schopnost využít zdánlivě bezvýznamná fakta – třeba že krabička cigaret ve státě Arkansas rozhodně nestojí skoro deset dolarů. Akce je v Lovu až nad hlavu a vygraduje mnohaminutovou scénou, v níž dojde i na nejrůznější kuchyňské náčiní, ale těžiště filmu spočívá jinde: v chytré a podvratné společenské satiře, která rozdává rány na všechny strany. Ve filmu proti sobě stojí namyšlení elitáři a omezení burani. Jedni mají větší problém s používáním slova „černoch“, genderovými stereotypy nebo takzvanou kulturní apropriací (kdo není Asiat, nesmí nosit kimono) než s tím, že zabíjejí (téměř) neozbrojené lidi. Druzí nedohlédnou za hranice vlastního dvorku, neobtěžují se myslet vlastní hlavou a skáčou kvůli vlastní pohodlnosti na špek fake news, konspiračním teoriím a internetovým fámám. Potrefený Trump Od Lovu nelze očekávat realismus, jde přece o podobenství. K zesílení svého poselství si vypomáhá dokonce Orwellovou Farmou zvířat, dnes už klasickou bajkou o třídním boji. O tom, jak přesně se Lov strefuje do dnešních nálad v americké společnosti a jak relevantní vůči naší době je, vypovídá i jeho komplikovaná cesta k publiku. Nejprve byla premiéra snímku odložena kvůli střeleckým útokům v Ohiu a Texasu v srpnu 2019; film, který mimo jiné zpochybňuje ústavní právo na držení zbraní, se tehdy do kin prostě nehodil. Poté se vůči filmu jako potrefená husa velmi kriticky ozval sám Donald Trump, jehož politika schizma popisované v Lovu ještě rozšiřuje. A nakonec do uvedení snímku v kinech zasáhla pandemie koronaviru, která nejen v USA prohlubuje třídní rozdíly a vyvolává diskuse o střetu osobních svobod s odpovědností vůči ostatním. Lovu se tak podařilo trefit do současného ducha doby a lze ho vnímat na spoustě významových rovin. Zároveň je ale možné sledovat ho jako chytře vymyšlenou, leč pořád relativně nekomplikovanou akční žánrovku. Právě na takové filmy se zaměřuje produkce Blumhouse, podepsaná například i pod autorskými filmy Jordana Peelea (Uteč a My), sérií Očista a dalšími nízkorozpočtovými snímky s kontroverzním přesahem. Stejně jako ony má Lov kromě svých nynějších kvalit ještě navíc šanci zrát s časem: jednou nám třeba o našich komplikovaných časech ukáže víc, než jsme schopni vidět teď. Lov režie Craig Zobel Scénář Nick Cuse, Damon Lindelof herecké obsazení Betty Gilpin, Hilary Swank, Ike Barinholtz, Wayne Duvall, Ethan Suplee, Emma Roberts, Christopher Berry… Délka 90 min. Pro přehrání videa se připojte k internetu V kinech: od 14. května / Hodnocení: Pozitivní