FILMOVÝ KLUB televize Text Ivana Petrová | FOTO Cinemax Pěna všedních dní Režisér Claude Sautet natáčí filmy vycházející vždy ze života – jen sleduje souvislosti, chyby, které lidé dělají, a jejich občasná vítězství. J eho snímky nejsou okleštěny žádnými konvencemi, takže nikdy nemáte pocit, že postavy jednají nuceně, protože scénář jim nařizuje určité chování. Lidé v Sautetových filmech jsou zkrátka stejní jako vy. Tím nejlepším na filmu Docela obyčejný příběh je výborná herečka Romy Schneider, jež se v roli Marie snaží vypořádat se vším dobrým i zlým, co jí život přináší. Je to elegantní, možná maličko distingovaná žena na prahu čtyřicítky, která se právě rozchází se svým milencem Sergem (Claude Brasseur). Jejich vztah poznamenal především jeho alkoholismus. Neustále se lituje, cítí se méněcenný, žije nespoutaně a občas se chová násilnicky. Marie s ním otěhotní, ovšem dítě si nechat nechce. A tak sledujeme, jak se vyrovnává se svou bolestnou volbou. Do příběhu začínají zasahovat také další postavy – syn z prvního manželství, jeho přítelkyně a také bývalý manžel (Bruno Cremer). Jejich rozvod byl bolestivý, přesto se znovu potkávají. Po společné večeři přichází velmi jemná erotická scéna, kdy mu Marie umožňuje nejen ocenit svou krásu, ale hlavně se přizná, že už nežije se Sergem, že je rozhodnutá se k tomuto budižkničemovi nevrátit. A tak začíná jejich poměr, který značně komplikuje mladičká přítelkyně Mariina exmanžela. Je to ironie – bývalí manželé skrývají svou aférku před novou přítelkyní – vzniká tak spousta vtipných okamžiků. Nejde však o žádnou plitkou komedii, ale ani o pochmurný příběh. Díky Schneider film není jen záznamem jednoho života, ale umožňuje divákům ponořit se do celého příběhu, prožívat vše s hlavními hrdiny. Některá rozhodnutí mohou být těžká a z počátku to vypadá, že mohou být dokonce chybná. Schneider vám však dokáže, že zvládnout jde vlastně úplně všechno. Je to totiž skvělá herečka, která excelovala kupříkladu ve filmové lahůdce Boccaccio '70 (1962), ale objevila se také v mnoha velkorozpočtových amerických trhácích. Ovšem její návrat do Francie a filmy Claudea Sauteta jsou doslova oslavou jejího procítěného herectví a zralé krásy. Je to totiž ona, kdo celý film doslova táhne – flirtuje s milencem, naslouchá tiše svému synovi, utěšuje přátele – vše s dokonalou lehkostí a naprostou přirozeností. Ceny a nominace Při udílení Césarů v roce 1979 byl Docela obyčejný příběh nominován snad ve všech kategoriích, cenu však získala jen Schneider coby představitelka hlavní role. Film byl také v roce 1980 nominován na Oscara jako Nejlepší zahraniční snímek. Docela obyčejný příběh není o tom, co se stane s postavou Marie, jíž hraje Schneider, ale o tom, jak se jí žije: jak se vztahuje k lidem, jak miluje, jak prozkoumává, co jí život vlastně nabízí. Zkrátka je to docela obyčejný příběh. Docela obyčejný příběh REŽIE Claude Sautet SCÉNÁŘ Claude Sautet, Jean-Loup Dabadie HERECKÉ OBSAZENÍ Romy Schneider, Bruno Cremer, Roger Pigaut, Claude Brasseur, Francine Bergé, Sophie Daumier, Nadine Alari, Madeleine Robinson, Xavier Gélin, Pierre Forget, Pierre Semmler, Eva Darlan, Jacques Sereys, Jean-François Garreaud DÉLKA 110 min. Hodnocení: FDb 80 % Redakce Cinemax | 10. června TV program Cinemax najdete v těchto balíčcích Kompletní programová nabídka Skylink Youtube Pro přehrání videa se připojte k internetu