kino / recenze Woman Wonder je poloviční zázrak Kamil Fila český filmový recenzent a kritik www.jestevetsikritik.cz recenze ještě většího kritika Kamila Fily Text kamil fila | FOTO Freeman ent. Čekání na první velký komiksový film s ženskou hrdinkou v hlavní roli je u konce. Z univerza nakladatelství DC přichází Wonder Woman, amazonka a dcera boha Dia, která zásadně ovlivní vývoj první světové války. Jistě, že už se tu předtím prsila Pamela Anderson v béčkovém videofilmu Barb Wire, Halle Berry mňoukala jako Catwoman v bizarním propadáku nebo Jennifer Garner byla ženský ninja v koženém oblečku jako Electra. Jenomže žádný z těchto filmů nebyl připravován s dostatečnou láskou a počítalo se beztak spíš s mužským publikem. A žádný taky neměl výrazný kulturní vliv. Ž enských akčních hrdinek není přitom úplně málo, ovšem žádná s tak mocnými nadpřirozenými schopnostmi a tak nezávislá jako Wonder Woman. Vždyť ji ve 40. letech stvořil psycholog a spisovatel William M. Marston jako feministickou ikonu s jasným cílem: dát dívkám co nejlepší pozitivní vzor a vytvořit protiváhu k mužským superhrdinům. Filmová Wonder Woman také slouží jako testovací lakmusový papírek, zda akční komiks může úspěšně natočit žena, neboť nic takového se předtím nestalo. Hollywoodští producenti se velmi bojí spojovat ženské autorky s výpravnou akční podívanou a trvale tím posilují v publiku předsudky, že ženy jsou spojeny s emocemi, nikoli s akcí. Jenomže doba se mění. 45letá režisérka Patty Jenkins, jež má za sebou třeba oscarový snímek Zrůda o masové vražedkyni nebo krimi seriál The Killing, už komiks jednou natáčet měla – a to druhý díl Thora, shodou okolností také o hrdinovi, jenž má mytologický božský původ a není člověk, který ke svým superschopnostem přišel nějakou nehodou (jako Spider-Man či Hulk), nebo usilovnou pílí (jako Batman či Iron Man), ale prostě se s nimi narodil. Polo-bohyně Diana, jíž nikdo z jejího okolí Wonder Woman pochopitelně neříká, vyrůstala na utajeném ostrově Amazonek, jež se po tisíciletí připravují na to, že opět povstane bůh války Áres a zaseje do srdcí lidí nenávist. Ve skutečnosti se ale v této lesbické utopii ženy spíš bojí, že k nim pronikne cokoli z vnějšího světa. Takže, když tu havaruje letadlo s pilotem, kterého pronásleduje válečná loď a němečtí vojáci na člunech, nastane kulturní šok hned ze dvou důvodů – zaprvé se mnohé Amazonky poprvé ve svém životě setkají s muži a zadruhé s moderními palnými zbraněmi, na což nejsou se svými meči, luky a šípy připraveny. Přesto první útok odrazí a Diana se rozhodne pomoct onomu pilotovi-špiónovi doručit do Londýna ukořistěný deník šílené německé vědkyně vyvíjející nový smrtící plyn. To bychom za sebou měli skoro tři čtvrtě hodinovou expozici, která balancuje na hraně kýče a nechtěné směšnosti. Do té doby všechny ženy na plátně oděné v kůži a kovu pronášejí hrdé repliky a člověku dochází, že v tomto světě nikdo nekonverzuje s lehkostí, pravděpodobně ani nejí, nechodí na záchod a vlastně se tu nikdo ani nerozmnožuje, ani nemá dětství, ale narodí se rovnou hotový jako bojovnice. V první části filmu se tedy Hollywood neobratně vrací do éry 50. let, kdy vznikaly snímky ovlivněné řeckou a římskou mytologií a historií a pro něž vzniklo posměšné označení „meč a sandály“. V tomto prostředí věčně azurové oblohy a moře působí divně i velice dobré herečky jako Connie Nielsen a Robin Wright, možná ale proto, že jsou zvyklé role víc prožívat, zatímco tady není moc co. A tak nakonec izraelská modelka a bývalá účastnice Miss Universe, 32letá Gal Gadot, svou nadživotní krásou vyznívá na plátně nejlíp. Je to opravdový paradox: Gadot nepochybně vyzařuje velké charisma, není to žádná průměrná modelína bez mozku, navíc má za sebou dvouletou službu v izraelské armádě a není tedy ani žádné ořezávátko. Dianě zvládla propůjčit jak velkou sošnost, vznešenost a idealismus, tak dovede projevit soucit s utrpením lidí a občas trochu žertovně povytáhne obočí, obzvlášť když svému parťákovi Stevu Trevorovi vysvětluje, že muži jsou k tělesné rozkoši v podstatě zbyteční. Je to asi nejzazší moment, jakým si Hollywood v současnosti dovolí ve velkorozpočtovém filmu tematizovat bisexualitu, kterou jinak Wonder Woman v komiksech projevuje zřetelně. Opravdu zábavný se snímek stává až s příjezdem do Londýna, kde se Diana projevuje příliš emancipovaně a své okolí neustále uvádí do rozpaků a odmítá hrát krycí roli podřízené sekretářky. Pak následuje přesun na frontu do francouzských zákopů a z plátna začne kapat patos. Ano, komiksy ve 40. letech byly často nástrojem propagandy a zapojení superhrdinů do války se brala jako normální věc, jenomže dnes to lze těžko přijmout jinak než jako retro parodii. V tomto se mnohem více povedl první Captain America, který ukázal, že hrdina je součástí propagandistické mašinérie, z níž se postupně musí vymanit. Wonder Woman je ale současná, mnohem měkčí a méně problematická, ovšem stále propaganda. Chce, aby dívky měly identifikační vzor, a tak Dianu představuje jako nejušlechtilejší, nejobětavější bytost pod sluncem a v průběhu děje jí přidává stále mohutnější nadpřirozené vlastnosti. Ve finále pak již tradičně ani nejde o fyzické bojové schopnosti, které jsou i vizuálně atraktivní, a klasicky sledujeme bombastické, ale trochu nudné trikové orgie plné blesků, výbuchů a létajících trosek – prakticky stejné jako v nedávném Batman vs. Superman, kde se Wonder Woman na chvíli také objevila. Není to úplně tak, že by Diana byla jenom „přerostlá ozbrojená Šmoulinka“, jak pichlavě napsali v britském Guardianu, spíše jde o to, že na chviličku film říká „zabitím jednoho padoucha nezachráníš svět, není to tak, že zlo způsobuje jeden zlosyn, ale je v nás všech“ a potom musíme čtvrt hodiny sledovat zabíjení jednoho padoucha, který může za všechno. Pro přehrání videa se připojte k internetu Wonder Woman režie Patty Jenkins Scénář Allan Heinberg Herecké obsazení Gal Gadot, Robin Wright, Chris Pine, Connie Nielsen, David Thewlis, Elena Anaya, Danny Huston, Lucy Davis, Ewen Bremner… Délka 141 min. V kinech: od 1. června / Hodnocení: Neutrální