kino / rodinný Text Matěj Štěpán | FOTo Falcon frčíme Zapomenutá kouzla Recenze na Frčíme nejsou vesměs úplně přívětivé. Já vás ale přesvědčím, proč se pletou. To máte tak – když jdete do michelinské restaurace a dostanete fajn smažák, bude to číšníka stát minimálně pozdvižené obočí namířené jeho směrem. Když si pro ten fajn smažák zajdete do fajn hospody, na číšníka pošlete úsměv. Jestli teda chápete, co tím chci říct. v kinech od v kinech od 19 právě v kinech března N ejvětší problém filmu Frčíme spočívá v tom, že je od slavného Pixaru. Což znamená, že diváci čekají pecku, která redefinuje žánr, bude využívat nejnovější technologie a know-how ze světa animace, hrdinové po skončení kinodistribuce z pláten migrují na dětské ručníky a hrníčky, jednoduše, bude se o tom mluvit jako o události roku. Co teda máte dělat, pokud jste Pixar a chcete vytvořit prostě normální, fajn film? To totiž máte problém Protože jedničkářům se měří jiným metrem než průměru. Veřejnost čeká nového Vall-iho, k tomu jsou naladěni moc originálním námětem a místo toho dostanou něco prostě dobrého. Ne skvělého, ale dobrého. A to se neodpouští. Znamená to, že se jedná o špatný film? Ale vůbec ne! Znamená to, že si diváci film neužijí? Naneštěstí často ano. Sedí v kině, jsou přesvědčeni, že už to každou chvíli přijde a ono to sice přichází, ale ne v takové míře, kterou by chtěli. Tím si vlastně svůj zážitek řídí sami, a ne vždy zcela rozumně. Dobrý námět Začněme dějem, který je vpravdě pixarovsky výjimečný. Jsme ve světě, kde za starých časů existovala kouzla. Po obloze se proháněli Pegasové, po ulicích běhali jednorožci, draci byli domácími mazlíčky a levitovat se děti učili pár týdnů po narození. Jenže přišel vývoj a kdo by se chtěl učit kouzla na vytvoření plamenů, když stačí rozsvítit žárovku, kdo by chtěl létat na koštěti, když to v letadle jde pohodlněji. Takže magie postupně ustupuje do pozadí, lidé se ji přestávají učit, z elegantních jednorožců se stávají pochybná stvoření statusu potulných psů a kentauři místo majestátného, tryskového klusu v poledním slunci jezdí pohodlnými auty s klimatizací. No a v tomhle světě potkáváme dva bratry pátrající po dlouho zapomenutém kouzlu, které by přivedlo jejich mrtvého otce na jeden den zpět, aby se s ním mohli rozloučit. Originální svět a v něm emocionální doják. Teď to špatné Takže čekáte hodně. Takový svět se dá vyždímat pořádně a vy se těšíte. Jenže ouha, film, který dostáváte, je prostě solidních šest a půl z deseti. Je to příjemné, dobře se na to kouká, příběh je zajímavý, možná trochu očekávaný, ale proč ne, když se máte bát, trochu se bojíte, když se máte smát, trochu se zasmějete, prostě to, s čím byste u normálního filmu byli spokojeni. Chemie mezi charaktery funguje, ale ne tak, že se vám o ní bude zdát, dějové zvraty jsou dobré, ale ne tak, aby vás zvedly ze židle, na dvojku byste se podívali, ale jenom pokud by v kině byla v nějaký příjemný čas. Takže co? Vidět, nebo nevidět? No samozřejmě vidět! Ale netěšit se na to půl roku dopředu. Je to dobrý film, na jehož pokračování, pokud přijde, se rozhodně rád podívám. Před zhlédnutím jsem nevěděl, že jde o pixarovku a film jsem si moc užil. A nerudné recenze mě překvapily. Až když jsem zjistil, které studio za projektem stojí, pochopil jsem. Teď mě napadlo, že jsem vám to vlastně neměl říkat. Frčíme režie Dan Scanlon Scénář Dan Scanlon Herecké obsazení Chris Pratt, Tom Holland, Julia Louis-Dreyfus, Octavia Spencer, Ali Wong, John Ratzenberger, Lena Waithe, Mel Rodriguez… Délka 103 min. Pro přehrání videa se připojte k internetu