televize / filmový klub Text ivana petrová | FOTO Cinemax Portrét masového vraha O vrazích se často soudí, že jsou buď bez emocí, nebo naopak zvráceně emotivní. Jak je to doopravdy a v čem se liší „obyčejný“ vrah od masového? Č ástečnou odpovědí může být vynikající, ale také pořádně drsný snímek Henry: Portrét masového vraha. Film je inspirován skutečnou osobností Henryho Lee Lucase, který byl odsouzen za vraždy jedenácti lidí. Během procesu se střídavě doznával ke stovkám vražd, aby je později zase popíral. Filmový „Henry“ je ztělesněním zla, brutality, bezcitnosti, prostě ďábel v lidském těle. Velmi přesně (někdy až příliš přesně) je v tomto snímku zachycen portrét člověka, který si toto pojmenování vlastně ani nezaslouží. Henry je zvláštní snímek, lze se na něj dívat ze dvou úhlů – buď jako na film, který se polodokumentární formou snaží přiblížit děsivý příběh lidské stvůry, nebo jako na velmi dobrý psychologický horor. Ideální bude, když si spojíte obojí dohromady, leč většinou Henry dělí diváky právě na dva tábory. Pořád však jde o snímek, na který jen tak nezapomenete, a to nejen zásluhou drsně otevřených scén násilí, ale hlavně kvůli tomu, že budete neustále přemítat nad tím, jak se pro někoho může zabíjení stát vlastně jakousi rutinní činností, jež ho vytrhuje z nudy. Henry byl natočen už v zimě 1985–86 chicagským režisérem Johnem McNaughtonem a šlo o nezávislý, nízkorozpočtový projekt za 125 tisíc dolarů. Nikdo sice nečekal, že by se z něho ihned stal kasovní trhák, ale trvalo celé tři roky, než si našel své diváky, z festivalů se dostal do kin a všimli si ho také američtí kritici. „ Henry: „Vždycky je to stejné a vždycky je to něčím jiné.“ Děs bez příkras Na rozdíl od typických slasher hororů, které byly oblíbené v 90. letech minulého století, zde naprosto absentuje jakýkoli humor, náznak vtipu, prostě jakékoli odlehčení. Tomu odpovídá také prostředí a lokace. Film se natáčel v šedivých ulicích Chicaga především za sychravých nocí a v temných uličkách okrajových čtvrtí. Mráz po zádech vám bude běhat prostě absolutně ze všeho. A nejvíc z Michaela Rookera, který si zahrál roli Henryho. Otise, dalšího vyšinutého chlapíka, který se k Henrymu přidává spíš kvůli fascinaci jeho osobou než kvůli touze vraždit, si rovněž výborně střihl Tom Towles. Dohromady tvoří tandem brutálních vrahů, kteří své oběti týrají se stejným zaujetím a nadšením, jako kdyby stáli v továrně u montážního pásu. Je to rutina, tak co… Třetí výraznou postavou je pak Otisova sestra, již si zahrála Tracy Arnold. Ta je Henrymu něčím podobná, ale rozhodně nepůsobí tak chladně. Není do Henryho přímo zamilovaná, na rozdíl od svého bratra, ale naprosto ji fascinuje Henryho minulost. Především fakt, že zabil svou vlastní matku. Tato podivná trojice tyranizuje obyvatele města, především nic netušící cizince, kteří jen projíždějí a netuší, že dál už se nikdy nedostanou… Ačkoli je film inspirován příběhem reálného vraha, stále se jedná o čistou fikci. Zvláště, když onen opravdový Henry vlastně nikdy svůj pravdivý příběh nikomu nepopsal a jeho případ je stále plný velkých otazníků. Zajímavost Roli Elliota měl původně hrát Jack Nicholson, ale nakonec musel odmítnout, protože zrovna natáčel snímek Čest rodiny Prizziů. Roli nakonec získal Michael Caine a jelikož za ni nakonec dostal Oscara, evidentně šlo o dobrou volbu. Henry: Portrét masového vraha režie John McNaughton Scénář John McNaughton, Richard Fire Herecké obsazení Michael Rooker, Tom Towles, Tracy Arnold, Kurt Naebig… Délka 83 min. Hodnocení: FDb 65,7 % Redakce Cinemax | 12. srpna TV program Cinemax najdete v těchto balíčcích Kompletní programová nabídka Skylink Pro přehrání videa se připojte k internetu