FILMOVÝ KLUB televize Text Ivana Petrová | FOTO AMC 1 984 Velký Bratr Orwellova vize budoucnosti je dokonalou časovou smyčkou, která je poskládaná ze starých rozhlasových trubek a rozbitého kancelářského nábytku. Všechny rekvizity z geniálního filmu 1984 byste sehnali nejspíš jedině na vrakovišti, a přesto je vizuální výsledek neskutečný stejně jako knižní předloha. F ilm začíná přepisováním historie: Smithovým úkolem je změnit zastaralé vládní dokumenty tak, aby odrážely současnou realitu. Metodicky proto škrtá ve starých novinách, vyhazuje fotografie a nahrazuje je nově vyrobenými „vyprázdněnými“ lidmi a navštěvuje masové manifestace, při kterých je uctíván Velký Bratr. Do toho neustále chodí ochromující zprávy o nekonečné světové válce. Do Smithova depresivního světa se však jakoby náhodou přimíchá dívka, Julie, která v něm vyvolá doslova bouři (probudí se v něm dosud nepoznané emoce a city). Smith a Julia se stanou revolucionáři, v Orwellově světě k tomu stačí málo – milování, procházky v přírodě a pojídání jahodového džemu. Pak si ale Smitha zavolá do kanceláře O'Brien, vysoký úředník na „vnitřním“, jenž se zdá být opravdovým revolucionářem a dá mu zakázané spisy nepřítele státu… Osa příběhu je poměrně dobře známa. 1984 patří k jedněm z nejčtenějších románů naší doby. Co je tedy tak pozoruhodného na filmu? Vždyť to znáte, jakmile je skvělá kniha, film je většinou propadák. U Michaela Radforda ale tahle rovnice neplatí. Film totiž vypadá a doslova je cítit jako bezútěšná a rozervaná vize Orwellova světa. John Hurt, vychrtlý a s unavenou tváří, je naprosto přesný Winston Smith; Richard Burton vypadá tak starý a unavený, až je malý zázrak, že zemřel teprve po dotočení filmu, navíc je excelentní jako cynický O'Brien; u Suzanne Hamilton coby Julie, divoké malé válečné siroty, se superlativy ohledně jejích hereckých kvalit trochu ubereme, ovšem nelze jí upřít, že je v pravém slova smyslu ozdobou tohoto filmu, jakousi zhmotněnou nadějí, bez níž by se vše propadlo do nekonečné temnoty. Pro hudební fajnšmekry Kolik z vás by poznalo v hudebním podkresu vycházející hvězdy osmdesátých let, Eurythmics? Radfordův filmařský styl má v sobě cosi experimentálního, trochu připomíná Chaplinovu Moderní dobu (1936), když využívá nesmyslných dialogů, které není potřeba pochopit, rozumět jim. Jde jen o nesmyslné fráze, útržky vět i slov, jež jsou přenášeny přes primitivní televizi Velkého bratra, a přesto všechny znějí nějak naléhavě, snažíte se, aby vám neunikla ani hláska. Tato brilantní adaptace ještě lepšího románu je pravou filmovou lahůdkou. Pocit, že nikdy nejste sami a stále se na vás někdo dívá, je dnes více než aktuální. Skoro se nechce věřit, o kolik Orwell předběhl svou dobu. Ale pozor, nepleťte si Radfordovu verzi se slabomyslným sci-fi z roku 1954, protože tato verze (symbolicky natočená v roce 1984) proniká mnohem hlouběji do srdce románu i temnoty. Youtube 1984 REŽIE Michael Radford SCÉNÁŘ Michael Radford HERECKÉ OBSAZENÍ John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Anthony Benson, Roger Lloyd-Pack, Rolf Saxon, Annie Lennox, Phyllis Logan DÉLKA 113 min. Pro přehrání videa se připojte k internetu Hodnocení: FDb 70,8 % Redakce AMC | 7. září TV program AMC najdete například v těchto balíčcích Kompletní programová nabídka Skylink