kino / horor Text Vojtěch rynda | FOTO Bontonfilm Vojtěch Rynda český filmový publicista Dětská Hra Panenka Chucky touží po lásce a morbidním humoru Filmová recenze Vojty Ryndy Známá vraždící panenka Chucky se vrací v hororu Dětská hra. Ten slouží jednak jako předělávka stejnojmenného původního filmu z roku 1988, který odstartoval dlouhou sérii snímků s klesající kvalitou, jednak jako pokus o začátek nové řady. Chucky model 2019 se od svého předchůdce liší hlavně ve dvou věcech: není na něm nic nadpřirozeného a je s ním kupodivu spousta legrace. Ch ucky vypadá dost hrůzostrašně a zlověstně, i když zrovna na nikoho neútočí obrovským nožem, baseballovou pálkou nebo dalšími nástroji, takže se jednomu nechce moc věřit, že by o něj děti mohly mít zájem. Ale z linie hraček Buddi, do níž Chucky spadá, se stane obrovský komerční hit. Figurky s obchodním názvem Buddi mají sofistikovanou umělou inteligenci, díky níž si k nim děti vytvářejí silný vztah, a k jejich popularitě napomáhá i to, že umějí ovládat další zařízení své „mateřské“ korporace Kaslan – zejména televize, hudební přehrávače a další elektroniku. V čem je nový Chucky jiný O hračky Buddi je dokonce takový zájem, že je továrna ve Vietnamu, kde se montují, nestíhá vyrábět. Jeden z dělníků ve fabrice dostane kvůli nedostatečnému výkonu výpověď na hodinu. Ještě než kvůli tomu skočí ze střechy, přeruší ve figurce, kterou má zrovna na stole, všechny bezpečnostní pojistky. A právě tenhle odblokovaný Buddi se ocitne v rukou třináctiletého Andyho, který se snaží se svou svobodnou matkou Karen zapadnout do nového sousedství v Chicagu. Hlavní posuny oproti originálu z roku 1988 jsou zjevné. Chlapci Andymu v něm bylo pouhých šest let, což značně limitovalo jeho možnosti sebeobrany a tím spíš se o něj diváci mohli bát. A původní Chucky nebyl technologicky vyspělou hračkou plnou sofistikované elektroniky, nýbrž obyčejnou panenkou, do níž se pomocí zaklínadla voodoo přenesla duše psychopatického sériového vraha, jehož jméno pak figurka nesla. Vážně, nebo s úsměvem? Nese ho i do nového dílu, kde si hračka vybere jméno Chucky i přes protesty svého majitele Andyho, aniž by k tomu měla zjevnou inspiraci – respektive jiný důvod než tradici nastavenou původní sérií. Toto pomrknutí na diváka je jedním z míst, kdy nová Dětská hra testuje půdu humoru. Později na ni vstupuje oběma nohama a stává se v některých chvílích brutální fraškou, spojenou s poctou krvavým „slasher“ hororům 80. let. Ne náhodou Andy s kamarády v aktuální Dětské hře sleduje v televizi zrovna Texaský masakr motorovou pilou 2. Film z roku 1986 je až absurdně krvavý a zároveň se oproti prvnímu, čistě hororovému Texaskému masakru posouvá směrem ke komedii a satiře, podobně jako to dělá letošní Dětská hra ve srovnání s originálem. Dvojka Texaského masakru navíc svérázně pracuje s motivem rodiny – a tentýž stojí i v srdci nové Dětské hry. Zcela jiné motivy aneb o něco lepší Chucky Oproti panence z roku 1988 s duší zákeřného psychopata je letošní Chucky vlastně dítě. Ze všeho nejvíc chce, aby ho měl někdo (Andy) rád – a všechno, co dělá, včetně vražd, směřuje k tomuto cíli. Zároveň jako dítě napodobuje to, co vidí kolem sebe: když se Andy a jeho kamarádi smějí tomu, jak si „hraje“ na postavy z Texaského masakru, rád se před nimi začne ještě víc předvádět. Andyho si chce získat tím, že mu z cesty odklidí domnělé „nepřátele“, ať už jde o nedůtklivou kočku, která chlapce škrábla, arogantního přítele jeho matky nebo další postavy. A i když Chucky v závěru rozpoutá hotový masakr, pořád to dělá z potřeby lásky, a nikoliv ze sadismu. Ne, že by ho to omlouvalo, ale přinejmenším to v divákovi vzbuzuje aspoň špetku soucitu. Téma nestandardní rodiny (náhradní, dysfunkční…) se dále promítá třeba do dětské partičky, do níž čerstvě přistěhovalý Andy zapadne právě díky Chuckymu, do poněkud bizarní dvojice černošského detektiva a jeho uštěpačné matky, která bydlí ve stejné budově jako Andy, nebo do neúspěšné snahy Karen najít synovi konečně normálního tátu. Zděšení a vtip Nečekaně melancholický motiv hledání lidského tepla, spojený tak či onak snad s každou postavou filmu včetně ulepeného šmíráckého údržbáře, je nicméně víc než dostatečně vyvážen velkolepou kombinací humoru a brutality. Ta naplno vytryskne ve scéně popravy nevěrníka Shanea, onoho arogantního přítele Andyho matky. Chucky ho zlikviduje pomocí vánočních světel, štaflí, sekačky na trávu a obrovského nože a s jeho mrtvolou navíc naloží takovým způsobem, že to vzbuzuje salvy znechuceného smíchu a zároveň zaručuje vedlejší dějovou linii: podezření z vraždy totiž hrozí padnout na Andyho. Úsměvně přehnaným způsobem scházejí ze světa i další postavy – a finále v obchodě plném lidí netrpělivě čekajících na uvedení nové řady Buddiho je rovněž děsivé i vtipné zároveň. Film začínajících autorů Tylera Burtona Smithe (scénář) a Larse Klevberga (režie) je překvapivě svěží a zároveň vědomě pevně zakotvený v žánrových klišé. Nízký rozpočet pouhých deseti milionů dolarů se nesnaží nijak zamaskovat, naopak s ním pracuje přiznaně: snímek se odehrává v pouhých několika prostředích, většinou interiérových, a loutka Chuckyho se místo na digitální efekty spoléhá na „starou dobrou“ mechanickou práci. Vtipným tahem je obsazení Marka Hamilla coby Chuckyho hlasu; představitel Lukea Skywalkera a zkušený dabér tak nahradil herce Brada Dourifa, který byl se sérií spojený od jejího počátku. Nová Dětská hra se z původní hororové premisy rozbíhá do tolika žánrů, že to hororovým fanouškům i příznivcům originálu může být nepříjemné. Osten kritiky současné společnosti závislé na elektronických „udělátkách“ působí možná až nadbytečně. Na druhou stranu tím má film o to lépe připravenou půdu na pokračování, ke kterému na konci okatě otevírá dveře. Kasovní úspěch – Dětská hra zatím vydělala přes 40 milionů dolarů, tedy čtyřnásobek rozpočtu – nasvědčuje tomu, že další díl skutečně vznikne. Dětská hra režie Lars Klevberg scénář Tyler Burton Smith Herecké obsazení Aubrey Plaza, Brian Tyree Henry, Gabriel Bateman, Ty Consiglio, Nicole Anthony, Mark Hamill, Tim Matheson, David Lewis… Délka 90 min. V kinech: od 25. července / Hodnocení: Pozitivní Pro přehrání videa se připojte k internetu