rozhovor Jak k tomu došlo, že jste se ocitla v téhle nové show? Oslovil mě producent Petr Erben, který to vyráběl. Já ještě dotáčela poslední díly 1. mise a hrozně jsem se těšila, až to skončí, protože jsem během korony nějak hrozně moc pracovala. (smích) Už jsem ukrajovala poslední kousky a těšila se, jak se mi uleví. No a do toho zavolal Petr s tímhle pořadem. Jenže u mě je největším kamenem úrazu čas. Studio v pražských Malešicích se muselo postavit, za dva týdny se to natočilo a pak zase bouralo, aby se mohlo stavět něco dalšího. Musela jsem se zeptat všech mých alternací, jestli to vezmou na tu dobu za mě, do toho jsem ještě točila Tvář. Byly to nervy, ale pak to naštěstí produkčně klaplo a my si řekli, jdeme do toho. Můj muž to dokáže vysílají v různých zemích světa. Podívala jste se na nějakou zahraniční verzi? Dostala jsem nějaké díly v němčině, našla jsem si i korejskou verzi a vůbec jsem těm ženským nerozuměla. (smích) Taky jsem měla pocit, že v těch jiných zemích ty moderátorky melou fakt deset minut v kuse. Tak proto si Vás asi vybrali, ne? Že jsem ukecaná, no tak asi jo, no. (smích) Nechci říkat, že to je pořad přesně pro mě, ale fakt mě to bavilo, i když to byl masakr. Naštěstí to není přímý přenos, takže člověk nemusí být ve stresu, že se ubreptne. Ale stejně bylo potřeba do té hlavy dostat pravidla, abychom s mým spolumoderátorem Ondrou uměli odpovědět na otázky soutěžících. Nešlo to zastavit a ptát se, jak ta pravidla vlastně jsou. Natáčení jednoho dílu bylo hodně provozně náročný, muselo se to točit opravdu v reálném čase, předem se zkoušely kamery, soutěžící nesměli nic vidět a slyšet předem. Měla jsem před tím velikou trému. Moderujete spolu s Ondřejem Urbanem, přitom spousta diváků by Vás ráda viděla ve dvojici s bratrem Daliborem. Kdy se to stalo, že jste vy dva začali pracovat každý zvlášť? Ono to tak spíš vypadá, to dělá ta televize, že to takhle lidi vnímají. Ale já jsem vždycky moderovala i sama nebo s někým jiným, stejně jako on. Sice jsme spolu byli hodně vidět v televizi, ale když Loskuták skončil, oba jsme se vrátili ke své práci, kterou jsme dělali i předtím. On furt hraje s kapelou, oba točíme, vysíláme každý sám v rádiu, dělat k tomu něco v televizi je vždycky takový bonus. Opravdu nedošlo k žádnému rozdělení. Dokonce taky dostal nabídky do seriálu, ale pak to nestíhal, tak to nakonec nevzal. Zkouší v Činoherním klubu, v Ungeltu, ve Viole… Takže on dělá takový hodnotný divadlo a já dělám čurinu pro lidi. (smích) Tím jsem víc vidět a pak to vypadá, že jsme se rozdělili, ale tak to není. Říkala jste, že jste před natáčením soutěže Můj muž to dokáže měla trému. Máte ještě nějaké strachy? Je pravda, že v hercově hlavě je největší stres, že prostě nebude vtipnej. (smích) Už jenom to očekávání diváků je tak strašný. Proto se pak sama na sebe v televizi nedíváte? Taky proto. Mně stačí upoutávky na něco, kde jsem byla. Hned říkám: Přepni to někam jinam, já to nemůžu vidět. Ale my se na televizi moc nedíváme. Když byla pandemie, viděla jsem zprávy a zhroutila jsem se a stejně to bylo, když začala válka. Spíš si pustíme film. Vaší dceři Nele je osmnáct. Snažila jste se ji od tohoto povolání spíš odrazovat, nebo ji k němu lákat? Chtěla jsem ji spíš odradit, jako malá se po divadelních šatnách moc neválela. Tehdy jsem tolik nehrála a taky jsem měla štěstí, že ji hlídali naši. Ale když jí bylo osm devět, tak se mnou do divadla strašně chtěla chodit. Tak jsem ji brala. Ve dvanácti pak už říkala, že se mnou nejde a byla nadšená, že je sama v baráku. (smích) Ona vidí, jak to máme, jak žijeme po minutách, jak lítáme, takže snad ji to odradilo. Chtěli jsme, aby něco věděla a uměla, proto šla na střední na veterinu. A když přesto bude chtít být herečkou? Po ní ať si jde klidně na DAMU, to už je mi jedno, jen jsme chtěli, kdyby se ten život náhodou nezachoval úplně správně a holt by ta vysoká třeba nevyšla, tak aby s tou střední školou mohla něco dělat. Aspoň bude něco umět, my umíme prd. My umíme jenom hezky kecat a to umí kde kdo. (smích) Takhle může být třeba sestřičkou na veterině a pak ji to třeba zavane někam jinam. Spousta herců jsou vystudovaní učitelé, instalatéři, elektrikáři. Ale to stejně není to nejdůležitější. A co je to nejdůležitější? To, co z člověka vyzařuje, to je nejdůležitější. Text jana celbová | FOTO ftv prima Zapluli jsme do klidnějších vod Trémou už netrpím Zahrála si v řadě seriálů včetně Modrého kódu nebo Ordinace v růžové zahradě, teď se stala moderátorkou nové soutěžní show na Primě Můj muž to dokáže. Podle čeho se Adéla Gondíková rozhodovala, zda do toho půjde a co bylo na projektu nejtěžší? Proč se na sebe na obrazovce nekouká a odrazovala od herecké branže svou dceru Nelu? „ To, co z člověka vyzařuje, to je nejdůležitější. Adéla Gondíková *19/08/1973 herečka Česká herečka a moderátorka. Na začátku své kariéry působila jako moderátorka v různých rádiích a hrála v Divadle na Fidlovačce. Moderovala pořady na TV Nova (Snídaně s Novou, Rady ptáka Loskutáka). Se svým bratrem Daliborem měli společný pořad Gondíci s.r.o. a Go Go šou. Mimo jiné si zahrála v seriálech Nováci, Ordinace v růžové zahradě, Expozitura, Sestřičky nebo 1. mise a filmech Všechno nejlepší! či Doktor od jezera hrochů.