Dokument Tajemství Bible Viasat History I od 20. září Co je na tom pravdy? Jasně, náboženské texty bere doslovně jen fanatik. Přesto je zajímavé, jestli a jak obstojí například biblické příběhy pod drobnohledem vědy. V seriálu Tajemství Bible uslyšíte příběhy dobrodruhů, pavědců a podivínů, kteří zasvětili své životy hledání bájných artefaktů či důkazů biblických událostí. Text: Lenka Medřická | FOTO: Viasat J edním z biblických mýtů, který snad lze jednoznačně potvrdit či vyvrátit, je velká potopa, kterou prý přežila pouze rodina Noemova a od každého zvířecího druhu jeden pár. Odhlédněme od faktu, že by se tím zúžila genetická rozmanitost jednotlivých populací natolik, že by dlouhodobě přežili jen ti nejjednodušší tvorové. Ani nerozporujme, že i na začátku jednadvacátého století mohou vědci pouze odhadovat, že planetu obývá něco mezi deseti a čtrnácti miliony druhů organismů. Dodnes jsme jich popsali ani ne patnáct procent, přičemž ve starověku na tom jistě nebyli o mnoho lépe. A jak pak Noe bez moderních technologií na Arše přepravoval ty mikroskopické, například nebezpečné viry? Mám důkaz Seriál Tajemství Bible se však nesoustředí jen na verifikovatelnost starých mýtů, ale představuje lidi, kteří je berou za popis skutečných událostí. Příběh o velké potopě k tomu přímo vybízí, vždyť je popsán hned v několika starověkých textech. Jako první jej vypráví téměř čtyři tisíce let starý sumerský epos, který je podle historiků také jeho původním zdrojem. Izraelité se prokazatelně dostali do zajetí Babylonské říše, kde se s mýtem pravděpodobně seznámili. A ze starozákonních textů jej zase „opsali“ autoři Koránu. Přesto se najdou lidé, kteří jsou neochvějně přesvědčeni, že objevili fyzické důkazy popisovaných událostí. Archu, která prý přistála u hory Ararat, hledal už římský učenec Eusebius začátkem čtvrtého století našeho letopočtu. Z jejích novodobých hledačů je nejznámější amatérský historik Ron Wyatt. Jako sedmadvacetiletý uviděl v časopise fotku východoturecké hory Durupinar, která skutečně připomíná obrysy obřího plavidla. Do své smrti v roce 1999 se na Blízký východ vydal více než stokrát, aby pro sebe reklamoval objev kotevních kamenů Archy nebo hrob Noema a jeho ženy, ale také místa, kde stála města Sodoma a Gomora či kde Izraelité přešli suchou nohou Rudé moře. Asi nepřekvapí, že zatímco mu tleskali křesťanští fundamentalisté, seriózní vědci měli Wyatta za blázna. Fascinují vás historické mýty? sledujte pořady v balíčku MINI za 179 Kč / měsíčně CHCI VĚDĚT VÍCE TV program Sdílet