kino / komedie Text Vojtěch rynda | FOTO Falcon Vojtěch Rynda český filmový publicista TARantino vyznává lásku konci „starého“ Hollywoodu TENKRÁT V Hollywoodu Filmová recenze Vojty Ryndy V Hollywoodu dochází na střídání dvou epoch, po ulicích Los Angeles se potulují hippies a v kaňonech nad městem plánuje Charles Manson se svou „Rodinou“ zfanatizovaných příznivců děsivý masakr. Do tohoto třaskavého prostředí zasazuje Quentin Tarantino Leonarda DiCapria, Brada Pitta a Margot Robbie v jedněch z nejzábavnějších rolí jejich kariér. J ak je známo, Quentin Tarantino si své popkulturní zdroje zamlada příliš nevybíral. Scenárista a režisér s přezdívkou „magor z videopůjčovny“ na sebe nechával působit všechno od uměleckých děl po brak. Všechny vlivy pak ve svých vlastních filmech dokázal semlít dohromady do svérázného pastiše, ve kterém dělení na „vysokou“ a „nízkou“ kulturu přestávalo existovat. Jedním z Tarantinových nejoblíbenějších období je konec 60. let. Když bylo pozdějšímu filmaři sotva šest let, těžko mohl chápat, co tehdy viselo ve vzduchu a vytvářelo ducha doby, ale jistě cítil, že doba se mění: v zábavním průmyslu, v politice, generačně i dalšími způsoby. I ve snímku nazvaném Tenkrát v Hollywoodu konkrétní události a jevy spíše upozaďuje a nechává plátno nasáknout emocemi a nostalgickou atmosférou odcházející éry takzvaného „klasického“ Hollywoodu. Zároveň se však spoléhá na to, že divák dobový kontext do určité míry zná. Co zajímá Tarantina Nostalgie mívá růžové brýle a film Tenkrát v Hollywoodu si je odmítá sundat. Pravdou je, že rok 1969 byl v USA poznamenaný válkou ve Vietnamu, atentáty na Roberta Kennedyho či Martina Luthera Kinga a dalšími deziluzivními momenty. Jedním z nich byla i událost z noci na 9. srpna 1969, kdy Mansonovi příznivci ve vile nad Los Angeles brutálně zavraždili herečku Sharon Tate v devátém měsíci těhotenství a čtyři její přátele. A právě k téhle krvavé noci Tenkrát v Hollywoodu směřuje. Herečka Sharon Tate (Margot Robbie, známá ze Scorseseho Vlka z Wall Street nebo z životopisné tragikomedie Já, Tonya) je v roce 1969 vycházející hvězdou. Mezi hollywoodskou smetánku patří i díky tomu, že je manželkou slavného režiséra Romana Polanského, který slaví úspěchy s thrillerem Rosemary má děťátko. Do stejného elitního prostředí by rád patřil i herec Rick Dalton (Leonardo DiCaprio), jehož kariéra však má spíše sestupný charakter: někdejší star televizních westernů z 50. let nemůže o pořádnou roli ani zavadit a sklouzává do spirály sebelítosti a alkoholismu. Nad vodou ho drží zejména jeho dlouhodobý kaskadér, parťák, teď už i řidič a vůbec holka pro všechno Cliff Booth (Brad Pitt), který se k situaci staví velmi pragmaticky. Jak konzumovat tento snímek Na Tenkrát v Hollywoodu lze nazírat dvěma způsoby – právě podle toho, nakolik je divák s tehdejším společenským a uměleckým klimatem v Americe obeznámen. Znalce čeká luxusní popkulturní křížovka: Tarantino stošedesátiminutový snímek přeplňuje odkazy a narážkami na filmy, seriály, populární písně, herce, režiséry, producenty, kina, restaurace… Většinou jde o postavy, artefakty a lokace skutečné, ale občas i fiktivní – a někdy tyto roviny splývají, třeba jako když Rick Dalton dostane roli, kterou ve skutečnosti získal Steve McQueen, nebo když se Cliff Booth na place popere s Brucem Leem. Reálné předobrazy mají členové Mansonova gangu i George Spahn, který je nechával poflakovat na svém ranči, Tarantino pro účely natáčení nechal fasády skutečných hollywoodských kin předělat do jejich někdejší podoby a onu osudnou noc na 9. srpna vypráví alespoň zpočátku věrohodně až do takových detailů, jako kdo přišel v kterou minutu na večeři do jaké restaurace. Rochnit se v takové síti citací a rozpoznávat jednotlivé narážky je pro cinefila jistě rozkoší, která vydá i na několik zhlédnutí filmu. Běžnější divák má poněkud jinou perspektivu. Ocitá se ve světě, jenž mu je nejspíš povědomý z jiných snímků, ale jeho konkrétní stavební kameny nerozpoznává. Spíše než souvislý děj vnímá celkovou situaci, viděnou ze tří úhlů a rozloženou do tří hlavních postav: dychtivá mladá hvězda, vyšeptalý herec a ostřílený filmový profík. Příběh je minimální: až na samotné finále film sestává z konverzačních scén (byť není tak přeplněný dialogy jako jiné Tarantinovy snímky) a z atmosférických jízd městem v cadillacu, v němž z rádia znějí dobové hity. Spousta vrstev Všímavý divák z obou kategorií si pak jistě povšimne promyšleného systému souvislostí, které fungují uvnitř filmu. Rick například čte western, jehož hlavní hrdina utrpí zranění kyčle. Na stejném místě je později skutečně zraněn Cliff. Ano, chápeme, že Tarantino staví proti sobě násilí skutečné a násilí zobrazované v médiích, že tematizuje vztah mezi hercem, který je slavný kvůli tomu, že věci dělá „jen jako“, a kaskadérem, jenž za něj rány schytává doopravdy, ale nikdo ho nezná, a tak dále. Na každém divákovi zůstává, jak hluboko se chce nechat do téhle sítě významů zamotat – a jestli si Tenkrát v Hollywoodu radši neužije jako půvabnou audiovizuální jízdu, v níž se do kalifornských západů slunce rozsvěcejí neony zábavních podniků a znějí k tomu rozesmáté písničky. I při takovém „povrchním“ čtení snímku jeden ocení skvělé herecké výkony všech tří zúčastněných: DiCaprio plynule přechází z polohy padoucha, kterého ztvárňuje ve „filmu ve filmu“, do sebelítostivé trosky, Brad Pitt má s téměř neznatelným úsměvem všechno na háku a Margot Robbie prostě září jako (tragická) supernova své doby. Shoda nejspíš zavládne v tom, že vypravěčským vrcholem filmu je scéna, v níž se Cliff ocitne na Spahnově ranči a vycítí, že tam není všechno v pořádku. Tarantino tu ukazuje, že pořád umí budovat napětí, atmosféru i pointy. Různé reakce publika i kritiky naopak vyvolává ono finále, v němž si Tarantino dovolil pozměnit historii po svém, podobně jako upravil výsledek druhé světové války v Hanebných panchartech. Ale to už si musí přebrat každý sám. Tenkrát v Hollywoodu režie Quentin Tarantino scénář Quentin Tarantino Herecké obsazení Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie, Emile Hirsch, Margaret Qualley, Timothy Olyphant, Austin Butler… Délka 162 min. V kinech: od 15. srpna / Hodnocení: Pozitivní Pro přehrání videa se připojte k internetu