kino / drama Text Josefína Heringová | FOTO CinemArt domestik Zničující posedlost Stísněný byt, cyklista ochotný pro sportovní úspěch obětovat (skoro) cokoliv, jeho manželka zoufale toužící po dítěti a kyslíkový stan… To jsou hlavní (a prakticky jediné) kulisy „bytového“ hororu Domestik od nadějného českého režiséra Adama Sedláka. v kinech od 27 září H lavním „hrdinou“ syrového dramatu je Roman, vrcholový cyklista. Zotavuje se ze zranění a je ochoten udělat v podstatě cokoliv, aby se vrátil zpět do formy. Tvrdé a dlouhé tréninky, přísná životospráva a neustálé odříkání jsou pro něho denním chlebem. Zajde dokonce tak daleko, že si v ložnici postaví kyslíkový stan, ve kterém tráví noci, a tím se snaží zvýšit svou výkonnost. Romanovu počínání ale nerozumí jeho manželka Šarlota. Žena touží po miminku a každá noc, kterou on raději stráví o samotě ve stanu, ji od jejího snu vzdaluje. Inspirace v hnusu Režisér Adam Sedlák se netají tím, že určitým vzorem pro něj byly filmy Romana Polanského jako Rosemary má děťátko či Hnus. I ty hledají krásu v ošklivosti, nemají problém s explicitním vyobrazením násilí a hnusu a jejich sledování není divákovi vůbec příjemné. Domestik ukazuje postupný rozklad vztahu dvou lidí, to, jak nás naše ego může přerůst a původně ušlechtilé záměry mohou mít zničující následky. Onu plížící se tísnivou atmosféru umocňuje fakt, že se většina snímku odehrává v jednom bytě a divák v podstatě nemá šanci uniknout dvěma hlavním postavám a jejich pomalu narůstající vnitřní posedlosti. Je to přes tři roky, kdy za Domestik tehdy šestadvacetiletý Sedlák získal ocenění od Filmové nadace za nejlepší nerealizovaný scénář roku. Bohužel sehnat dostatek prostředků na natáčení není úplná legrace, a trvalo další dva roky, než mohla padnout první klapka. I kvůli finanční úspoře se natáčelo v ateliéru na pražské Kolbence a tvůrci zůstali u původního záměru vystačit si s minimem lokací a rekvizit. Ústřední roli tak kromě dvou hlavních protagonistů má onen kyslíkový stan, vlastně původce všeho „zla“ v příběhu a symbol filmu. Funění místo dialogů Romana si zahrál Jiří Konvalinka, který se na roli svědomitě připravoval půl roku – nejen na kole, aby byl jako profesionální cyklista přesvědčivý, ale také v posilovně a soláriu. Neminula ho samozřejmě ani depilace nohou. Nakonec složil ke snímku i hudbu – spolu s dalšími členy své kapely Vložte kočku. Pro Konvalinku jako divadelního herce šlo o první roli v celovečerním filmu, proto moc s účastí neváhal. „Bavilo mě to téma „zdravosti“, která už pak přestává být zdravá. Vlastně se tu ani moc nemluví. Spíš dýchá, funí, potí,“ vysvětlil, co ho na scénáři zaujalo. Šarlotu ztvárnila Tereza Hofová, známá divadelní herečka a dabérka. Její výraznou tvář si můžete pamatovat například z Českého století, kde hrála Olgu Havlovou. Podle Hofové je klíčovým tématem snímku ego a posedlost, přestože s filmem se často skloňuje destrukce vztahu dvou lidí. Kromě kvalitního scénáře si pochvaluje také způsob práce Adama Sedláka a jeho schopnost vyprávět netradiční příběh neobvyklou formou, což považuje za jeden z důvodů, proč se Domestik vyplatí vidět. Jiří Konvalinka ji doplňuje: „Moc podobných filmů u nás není. Pokud si umíte užít tísnivost a až autistický tah na podivnou branku, mohl by vás bavit.“ Co myslíte, bude Domestik bavit i vás? Domestik režie Adam Sedlák scénář Adam Sedlák Herecké obsazení Tereza Hofová, Jiří Konvalinka, Miroslav Hanuš, Tomáš Bambušek… Délka 117 min. Pro přehrání videa se připojte k internetu