televize / FILM Text Martin Pavlović | FOTo AMC, Film Europe, profimedia.cz 10 nejlepších filmů Jiřího Menzela Jeden ze světově nejuznávanějších českých režisérů a držitel Oscara za nejlepší cizojazyčný film – Jiří Menzel má právem statut legendy a totéž platí i pro řadu jeho filmů. Některé z nich uvidíte už brzy na Skylinku. M ožná byste nevěřili, kolik zlidovělých hlášek pochází právě z filmů režiséra Jiřího Menzela – „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“, „Chčije a chčije.“ nebo „To je dost, žes nás taky jednou vyvez.“ Světově uznávaný český režisér má za sebou celou řadu skvělých počinů. My jsme dali dohromady desítku těch nejlepších. Zločin v dívčí škole (1965) Povídkový film natočil Jiří Menzel spolu s Ivem Novákem a Ladislavem Rychmanem, a to na motivy vůbec první knihy, kterou Josef Škvorecký podepsal svým jménem. Ten také trval na obsazení Lubomíra Lipského do hlavní role poručíka Borůvky, který za často humorných okolností řeší ty nejzávažnější zločiny. Ostře sledované vlaky (1966) Za svůj první celovečerní snímek dostal Jiří Menzel rovnou Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek. Oceňován je na něm především neobvyklý pohled na válečné dění a mistrné balancování na hraně hořkosti a humoru, tak jako to umí i knižní předloha od Bohumila Hrabala. Oscarový film však nevyplácel oscarové honoráře. Václav Neckář pobíral denní mzdu 160 korun. Za celé natáčení si tak vydělal 9 000 Kč. Rozmarné léto (1967) Tápete, odkud pochází hláška: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“? Pak vězte, že právě z adaptace novely Rozmarné léto od Vladislava Vančury – ta vypráví o trojici stárnoucích mužů, kteří vymění své pseudofilozofické debaty za snahu o srdce mladé Anny. Pozvolně plynoucí lyrický snímek patří k Menzelovým nejosobitějším dílům. Ve filmu se objeví známý kardiochirurg Jan Pirk, který si na studiích přivydělával komparzem. Skřivánci na niti (1969) Snímek na motivy Hrabalových povídek je kompozicí spousty malých příběhů, které se odehrávají na šrotišti kladenských oceláren, kam totalitní režim v 50. letech uklízel nepohodlné. Ne náhodou týž režim uzamkl film na 20 let do trezoru a Menzelovi uložil pětiletý zákaz činnosti. Během natáčení si to ale štáb i herci náležitě užívali, hráli karty, pojídali kyselé okurky a skládali sprosté básničky. Na samotě u lesa (1976) Na lehčí notu hraje film, kde se Menzelův režisérský um spojil s vynikajícím scénářem od dua Svěrák a Smoljak. Inteligentní komedie o mladé rodině, která nechává na své vyhlédnuté chatě dožít dědu Komárka, je úsměvnou oslavou českého chatařství. Zajímavostí je, že komunisté nechtěli Menzelovi dovolit obsadit do role nezapomenutelného dědy Komárka Josefa Kemra. Věděli, totiž, že je silně věřící a netají se tím. Postřižiny (1980) K Hrabalově tvorbě se Menzel opět vrátil se snímkem Postřižiny. Poetická komedie z prostředí pivovaru, jehož správce svádí donkichotský boj s místní správní radou, zaujala v Československu i ve světě. Přispělo k tomu i vynikající obsazení v čele s Magdou Vášáryovou jako femme fatale. Jiří Menzel do filmu propašoval pasáž, v níž se prase před zabíjačkou oslovuje „Ludvíčku“. Šlo o zlomyslnost, namířenou proti tehdejšímu řediteli Barrandova Ludvíku Tomanovi, kterého režisér bytostně nesnášel. Slavnosti sněženek (1983) Spor dvou mysliveckých spolků o zastřeleného kance je kulisou řady roztomilých příběhů obyvatel Kerska – Hrabalovy oblíbené chatové oblasti, která propůjčuje této komediální klasice nezapomenutelnou atmosféru. Menzel zkrátka uměl českou náturu vystihnout jako málokdo. Filmu hrozilo, že ho komunističtí cenzoři zakážou. To kvůli americké vlajce, která se objeví v jednom záběru. Vesničko má středisková (1985) Právem jeden z nejoblíbenějších Menzelových filmů režisérovi přinesl další nominaci na Oscara. Snímek je dokonalým zachycením poezie obyčejného života jedné větší vesnice, za což vděčí i dnes již legendárním dialogům z pera Zdeňka Svěráka. Jistě si pamatujete na postavu Otíka i na jeho ošklivý chrup. Zubní protézu si vymyslel sám představitel této role, maďarský herec János Bán. Bál se, že jeho přízvuk bude moc slyšet, a proto se snažil repliky „skrýt“ za protézu. Konec starých časů (1989) Vzhledem k roku vydání příznačně nazvaný film je melancholickou podívanou z období krátce před první republikou. Exceluje v něm především protagonista Josef Abrhám, který při natáčení předvedl schopnost hry na piano i koupání se v takřka mrznoucím rybníce. Herci totiž museli kvůli scénáři hrát v letních šatech, přestože venku bylo pod nulou. Pro přehrání videa se připojte k internetu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) Atmosféru poslední z Menzelových adaptací Hrabala definují ponuré dějiny 20. století. Jan Dítě se z číšníka vypracuje až na majitele hotelu, aby mu jej vzápětí sebral komunistický režim. Komediální drama je především hlubokým zamyšlením nad existencí a touhou vyšplhat po společenském žebříčku. Ve filmu si zahrálo 1100 komparzistů, ušito bylo 2000 kostýmů a postaveno 30 kulis. Jiří Menzel bohužel v roce 2020 zemřel, jeho odkaz však díky kultovním snímkům přežije ještě řadu generací. Čtyři z jeho vynikajících děl si můžete v následujících dvou týdnech připomenout na Skylinku. Menzelovy filmy na Skylinku Konec starých časů | Film Europe+ HD | 4. října Zločin v dívčí škole | Film Europe+ HD | 7. října Ostře sledované vlaky | AMC | 8. října Rozmarné léto | AMC | 15. října Film Europe+ HD a AMC najdete například v těchto balíčcích Kompletní programová nabídka Skylink