Dokument Vydejte se spolu s veterinářem Markem Evansem po stopách těch nejnebezpečnějších predátorů na Viasat Nature. Člověk chutná nejlíp Velké šelmy napadnou člověka jen výjimečně. Přesto jsou mezi nimi jedinci, kteří za svůj život zabijí i stovky lidí. Text: Lenka Medřická | FOTO: Viasat M noho velkých predátorů nás za určitých okolností považuje za potravu, ovšem to z nich ještě nedělá lidožrouty. Tak se označují jen jednotlivá zvířata, která se dovtípila, že neozbrojený člověk je tou nejsnazší kořistí a na lov lidí se přímo specializují. Často se tak stane poté, co bylo zvíře zraněno a už nedokáže ulovit hbitější či obezřetnější kořist. Lidožrouty se tedy nejčastěji stávají samotářské kočky, protože je-li nějakým způsobem „handicapován“ například vlk, zbytek smečky se o něj postará, jak nejlépe umí. Na indickém subkontinentu jsou v tomto ohledu obávaní tygři. Koncem devatenáctého století terorizoval pruhovaný přízrak nepálské podhůří Himalájí. Muži, ženy i děti byli v džungli napadání po tuctech, a to tak často a krvavě, že místní lidé začali věřit v démona či hněv bohů jako původců pohromy než se ukázalo, že jím je tygřice, které kulka lovce zničila oba horní tesáky. Za vesnicí číhá smrt Neschopna lovit svoji běžnou kořist a v neutišitelných bolestech útočila na lidi jako smyslů zbavená. Brzy počet jejích obětí přesáhl dvě stovky, takže proti ní vytáhla dokonce nepálská armáda. Nakonec se bez rozpaků procházela vesnicemi i za denního světla a zabíjela kohokoliv, kdo zkřížil její cestu. Až slavný lovec šelem a později jejich první ochránce Jim Corbett ji v roce 1911 zabil poté, co následoval krvavou stopu těla mladé dívky, kterou tygřice krátce před tím zabila. Výjimkou potvrzující výše zmíněné pravidlo byla smečka lvů, kterou cynicky řečeno přestalo bavit honit se za antilopami. V roce 1932 v Tanzánii zabili přes patnáct set lidí, podle některých až dva tisíce. Vesničané se o smečce báli i jen mluvit ze strachu, že ji tím přivolají. Ukončit krvavou noční můru se nakonec povedlo profesionálnímu lovci, který zabil patnáct lvů, načež se smečka rozpadla a její zbylí členové se rozutekli do všech stran. Od té doby nedotčené přírody a tím také velkých šelem ubylo natolik, že se lidožravé bestie staly jen hrůznou vzpomínkou. Tedy až na jednu: v mokřadech uprostřed Burundi žije Gustave, šest metrů dlouhý a tunu vážící, odhadem šedesátiletý nilský krokodýl. Podle místních i francouzského biologa Patrice Faye, který se jej už roky snaží polapit, má na svědomí nejméně tři sta lidských životů. člověk na talíři zvířecích jedlíků v balíčku MINI za 179 Kč / měsíčně CHCI VĚDĚT VÍCE Operace lidožrout Viasat Nature I od 14. října TV program Sdílet