kino / Drama Text Ondra Nečas | FOTO Aerofilms Báječně špatný trip Gaspara Noého climax Skoro každý z nás asi zažil v životě nějaký ten špatný mejdan, kdy se věci tak nějak úplně nepovedly, ať už z hlediska konzumace alkoholu, nebo třeba milostných (ne)úspěchů. Večírek, na který nás zve enfant terrible filmařského světa Gaspar Noé ve snímku Climax, je ale ještě úplně jiná liga. v kinech od 1 listopadu P íše se rok 1996 a na lesní chatě uprostřed ničeho se schází třicítka členů taneční skupiny, kteří zde chtějí pořádně oslavit konec příprav na turné v USA. Nebavíme se ovšem o nějakém čajovém dýchánku, nýbrž pořádné alkoholové párty, kde sangria teče proudem a těla se vlní na parketu do tónů dobové taneční hudby. To by bylo vlastně ještě docela v pořádku, dokud účastníci nezjistí, že do kbelíků lahodné sangrie někdo přimíchal LSD. Ano, to LSD. Taneční šílenství Silný halucinogen večírek brzy změní v něco ve stylu podivné noční můry plné barev, bizáru, násilí a nechutností. Pokud jste mohli mít zpočátku vzdálený dojem, že tu půjde o takového devadesátkového Velkého Gatsbyho, LSD a režisér vás rychle vyvedou z omylu. Již úvodní sekvence naznačuje, na co se připravit, Noé totiž snímek startuje závěrečnou pasáží s titulky a po požití drogy už následuje jen neskutečná jízda. Climax není dějový film, spíše režisérova halucinogenní vize, ve které se vyřádila jak kamera dlouhými scénami na jeden záběr, tak zvuk ztvárněním všech možných lidských stavů účastníků večírku. Ono totiž LSD nemusí být jen zkratkou k nirváně, ale třeba taky k šílenství. Samotní tvůrci ostatně film označují za taneční muzikálový horor a přesněji už asi dění na plátně popsat nelze. Génius, nebo prasák? Zastavme se nyní u osobnosti režiséra. Gaspar Noé se narodil v roce 1963 v Argentině a po krátké newyorské emigrační epizodě s rodiči zakotvil ve Francii, kde rovněž vystudoval filmovou školu. Jeho celovečerní premiérou se stal v roce 1998 snímek Sám proti všem, temné syrové drama o jednom nešťastném osudu (diplomaticky řečeno), na který navázal šokující Zvrácený, o němž se svého času hodně mluvilo kvůli (mimo jiné) naturalistické scéně znásilnění postavy zahrané Monicou Bellucci. Touha posouvat hranice možného charakterizuje celou Noého tvorbu a jeho snímky opravdu nejsou pro každého – někdo je z jejich uměleckého ztvárnění nadšen, jiný je považuje za lacině oplzlé. Gaspar Noé je také velmi aktivní kolem hudební scény a natočil řadu klipů, přičemž třeba ten k písni Protége-Moi od známých Placebo nemohl být pro svou sexuální otevřenost nikde vysílán. Není pro každého Právě znalost posledně zmíněného řemesla Noému určitě pomohla i při práci na Climaxu, s trochou nadsázky jej totiž můžeme označit za jeden dlouhý šílený hudební klip – znalci taneční scény 90. let se tak mohou těšit mimo jiné na pecky od Daft Punk, Aphex Twin nebo Cerrone. Snímek také získal mimo jiné jedno z ocenění na festivalu v Cannes a s úspěchem byl promítán i během letošních Karlových Varů. Jak zapůsobí na vás, už musíte vyzkoušet sami, nicméně si můžete být víceméně jisti, že na tenhle Noého báječně špatný trip jen tak nezapomenete. I kdyby to mělo znamenat předčasný odchod ze sálu… Climax režie Gaspar Noé scénář Gaspar Noé Herecké obsazení Sofia Boutella, Romain Guillermic, Souheila Yacoub, Kiddy Smile, Claude Gajan Maude, Giselle Palmer, Taylor Kastle… Délka 95 min. Pro přehrání videa se připojte k internetu