kino / dokument Text Vojtěch rynda | FOTO Aerofilms Vojtěch Rynda český filmový publicista king Rovnost, volnost, kolečka! skate Filmová recenze Vojty Ryndy Dokument King Skate sviští po dvou drahách zároveň. V jedné se vydává za počátky skateboardingové komunity u nás v 70. a 80. letech. A ve druhé zjišťuje, co pamětníci scény dělají dnes. Režisér a novinář Šimon Šafránek toužil do svého filmu promítnout „mejdanovou atmosféru“ – a to se mu povedlo, mimo jiné i díky nadupanému soundtracku a adrenalinovému střihu. N a počátku filmu stála fascinace zašlými fotografiemi, které ve zlomku vteřiny zastavovaly pohyb kluků a holek na prknech s kolečky. A na počátku příběhu těch kluků a holek byla fascinace podivným vynálezem ze Západu, který v šedi normalizačního Československa působil jako zjevení. Skejty se k nám začaly dostávat v druhé polovině 70. let. Jedny z prvních si přivezla dvojčata Petr a Matěj Formanové: na jaře 1976 vyrazili do USA navštívit svého otce Miloše, aby byli svědky jeho oscarového triumfu s filmem Přelet nad kukaččím hnízdem. Zejména Petr se pak stal pevnou součástí okruhu mladých lidí, pro něž se ježdění na „prkně“ stalo nejen koníčkem, nýbrž i vyjádřením světonázoru a životním stylem. Šafránek na příběhy a fotografie z této scény narazil v knize Martiny Overstreet a Michala Nanoru Prkýnka na maso jsme uřízli a „zamrzlé“ momentky zatoužil rozpohybovat. Producentka Kateřina Černá, která mezi skejťáky v 80. letech patřila, mu otevřela cestu mezi hvězdy tehdejší scény, dnešní padesátníky. A jeden z nich, Vojta Kotek, režisérovi zase poskytl unikátní archiv filmových záběrů. King Skate tak kombinuje dva přístupy. Zaprvé je střihovým dokumentem, který archivní stopáž třídí a kompiluje do efektní zkratky a zasvěceného průvodce počátkem československého skateboardingu. A zadruhé přináší autentická ohlédnutí pamětníků, která překračují pouhou sportovní disciplínu a stávají se svědectvím o jedné době. Šafránek film člení do kapitol podle témat. Hrdinové King Skate například vysvětlují, jak si vybavení vyráběli: kolečka si krájeli z hokejových puků a podomácku svařovali u-rampy. Svépomocí si také organizovali soutěže v dnes už neexistujících, téměř sebevražedných disciplínách jako skok do výšky nebo do dálky. Samostatné bloky se týkají vztahů v rámci komunity nebo výjezdů do Východního Berlína, na „soustředění“ do Březin u Poličky a jinam. Právě lokace hrají ve snímku důležitou roli. Pasáž, v níž se protagonisté v současnosti snaží najít hasičskou nádrž na sídlišti ve Staré Roli u Karlových Varů, v níž před desítkami let trénovali své „triky“, spojuje minulost s dneškem a skateboarding s étosem svobody. Stárnoucí skejťáci totiž mezi paneláky nacházejí kluky, kteří kopou do míče, protože (vrcholový) fotbal přece vynáší víc než ježdění na prkně. Skateboarding ale pro postavy filmu nikdy nebyl takzvaně „o penězích“, nýbrž o snaze najít si v zahnívající normalizaci aktivitu, do níž by komunistický režim nestrkal nos. Výmluvná je v tomto ohledu pasáž, v níž Šafránek se střihačem Šimonem Hájkem stavějí do všeříkajícího kontrastu skejtování a spartakiádu. Obě sportovní aktivity se odehrávaly na dohled od sebe na pražském Strahově. Zatímco skateboardisté mezi vysokoškolskými kolejemi usilovali o individualitu a nezávislost, opodál na mamutím stadiónu cvičily davy všech generací ve vyprázdněné synchronizované kolektivní oslavě totality. Během snímku se prokreslují osobnosti hlavních postav – vedle Formana a Kotka i výřečného Ivana „Zobáka“ Pelikána, Luďka Váši, Simona Thieleho a dalších pamětníků. Je zábavné pozorovat, jak jimi i po letech cloumá klukovská rivalita, jak se snaží vyzdvihovat zrovna svoje zásluhy a s jakou radostí na vlastní dospívání vzpomínají. Důležitým prvkem King Skate je nadupaný a pečlivě sestavený soundtrack, na jehož zafinancování tvůrci vedli crowdfundingovou kampaň. Důraz na hudební složku má Šafránkův film společný s tematicky příbuznými snímky – dokumentem Dogtown and Z-Boys o kalifornské skejtové scéně 70. let a debutem Martena Persiela Tohle není Kalifornie o skateboardingu v NDR. Šafránek nechává zaznít jak celosvětově známý punk The Clash a Sex Pistols, který prý burácel z „kazeťáků“ i na akcích našich borců, tak i československou dobovou produkci od Visacího zámku, Garáže nebo Mira Žbirky, jenž se na King Skate podílel jako konzultant. Víceméně chronologicky vyprávěný film se postupně dostává k tomu, jak si čeští průkopníci skateboardingu vyvzdorovali v rámci režimu své místo na slunci. V roce 1988 se jim dokonce podařilo uspořádat v pražské Sportovní hale mistrovství Evropy ve skateboardingu, což byla akce, již nemohla přehlédnout ani Československá televize. O takovém triumfu vlastní touhy po svobodě a nezávislosti si ještě několik let před tím mohla hrstka praktikujících příznivců skejtování nechat jen znát. A právě svoboda a nezávislost a jejich hranice jsou témata, která v King Skate překračují meze sportovně laděného dokumentu. Celá kapitola je věnovaná osobnosti Romana „Jimmyho“ Bagina, který v rámci komunity působil coby divoký klaun a vzor živelné nespoutanosti. Jeho rozervaná povaha, jež odmítala brát v potaz přirozená omezení, však vedla k jeho předčasné smrti. Se svobodou politickou si pak po listopadovém převratu v roce 1989 mnohdy nevěděly rady ani hlavní postavy filmu, jak se lakonicky ukazuje v hořkosladkém závěru snímku. Po pádu socialismu totiž přišly zase jiné problémy a překážky, na něž tehdejší mladí nemohli být připravení. Ale to už by byla zase jiná kapitola. Šafránkův dokument přináší energické ohlédnutí za komunitou, která je sice pevně svázaná s určitým časem a prostorem, ale jejíž atmosféra a ideály jsou nadčasové. King Skate režie Šimon Šafránek scénář Šimon Šafránek kamera Jiří Chod STŘIH Šimon Hájek Délka 80 min. V kinech: od 20. října / Hodnocení: pozitivní Pro přehrání videa se připojte k internetu