kino / drama Text Vojtěch rynda | FOTO Film Europe Vojtěch Rynda český filmový publicista Benni, blonďatá „teroristka“, devět let narušitel systému Filmová recenze Vojty Ryndy Malá Benni vypadá jako andílek. Zdálky. Nebo aspoň přes sklo. Dokud se ho nepokusí rozmlátit židlí, a hlavně dokud nespustí řev jako siréna před náletem. Narušitel systému je portrét nezvladatelné dívky, na niž jsou krátcí úplně všichni: dospělí i instituce. Nesmírně silný, emocionální, a přitom nesentimentální film reprezentuje Německo v nadcházejícím oscarovém klání. B enni zase vyhodili ze školy, protože ohrožovala ostatní. Když dívenka s kombinací bezelstné dychtivosti a jedovatého úšklebku prohlásí, že by jednou chtěla pracovat jako vychovatelka, zní to jejímu okolí – sestávajícímu právě hlavně z vychovatelů – jako hořká ironie. Benni, které je devět a tři čtvrtě, už odmítli v sedmatřiceti výchovných ústavech, dětských domovech a podobných institucích. A nebyly to žádné kruté pasťáky, nýbrž místa, kde se lidé opravdu poctivě snaží udělat problémovým či znevýhodněným dětem co možná nejsnesitelnější dětství. Scenáristka a režisérka Nora Fingscheidt v Narušiteli systému nikdy jasně nevysvětlí, co se Benni kdysi stalo. Zmíní se o dílčím traumatu: holčičce kdysi kdosi, zřejmě rodiče, strkal mokrou plínu do obličeje. Jakýkoliv dotek na tvář teď u dívky vyvolává hysterický záchvat. Je to ale jen jedna z rizikových situací, které u Benni spouštějí extrémní reakce. A Benni by se možná chovala tak, jak se chová, i bez tohoto traumatu. Filmařku zajímá nynější stav: to, jak se dívka projevuje, a jak se k ní vztahují ostatní. Tedy systém, do jehož příček, špriclí a škatulek Benni vší silou kope. Jedna velká jízda Obrovským kladem Narušitele systému je, že jde na věc podobně přímočaře jako Benni. Nesnaží se o psychologickou diagnózu hlavní hrdinky, nenimrá se v její minulosti, nefušuje do problematiky výchovy a ani nepřináší obžalobu onoho sociálně-výchovného systému, jehož přednosti i zápory vnímá velmi realisticky. Narušitel systému je zběsilou adrenalinovou jízdou, která se zastaví jen ve chvílích, kdy Benni potřebuje nabrat dech na další jekot. Takový přístup je nesmírně divácky vděčný, jakkoliv je Narušitel systému zároveň dost těžkou a často beznadějnou podívanou. Nora Fingscheidt svým soustředěním na „tady a teď“ jedné konkrétní dívky nabíjí film empatií a porozuměním, aniž by tím Benniino řádění nějak omlouvala. Zároveň tím umožňuje pojmout příběh jako filmařsky strhující podívanou: díky tomu, že se jí daří převést dívčinu nezdolnou energii na plátno, při sledování Narušitele systému jednomu buší srdce napětím víc než u leckterého „běžného“ akčního filmu. Více napětí než v thrilleru Akce je tu ostatně víc než dost. Benni se rve s ostatními dětmi, prchá před vychovateli či policií při útěcích z institucí, přebíhá rušnou silnici, krade v obchodech, křičí na všechny okolo ty nejsprostší nadávky… Napětí spočívá i v tom, že člověk nikdy neví, co nebo kdo spustí další explozi nezvladatelného vzteku. Klidnější momenty filmu se tak mění v doslova hororové situace, při kterých nelze nemyslet na ty nejhorší varianty vývoje. Například scéna, kdy se Benni vetře do domácnosti sociálního pracovníka Michy a odnese z postýlky spící nemluvně, je natočená naprosto civilně, a přesto patří k tomu nejděsivějšímu, co je v současnosti v kinech k vidění. Narušitel systému by nemohl fungovat bez fenomenálního výkonu Heleny Zengel a bez suverénního režijního vedení, které začínající herečce pomohlo otevřít v sobě stavidla a položit se do role narušené a narušující dívky naplno. Benni je v podání Heleny Zengel jako sud s prachem: neustále v pohybu, našlapaná energií, těkavá, ale i ve chvílích maximální agrese zjevně pečlivě sledující reakce svého okolí. Zároveň v sobě má i bezbřehou naivitu, zbytky dětské čistoty a nesmírně dojemnou touhu někam patřit, potřebu k někomu lnout a přináležet. A další a další polohy Helenin už tak dokonalý výkon dostává další rozměr, když zarezonuje s odlišnou postavou a jiným druhem herectví. V prostřední části filmu se Benni sbližuje se zmíněným Michou (výborně tlumený Albrecht Schuch), jenž ji měl původně jen odvádět do školy, ale rozhodl se na ni použít metody, jimiž vychovává nezvladatelné puberťáky (mezi něž kdysi sám patřil). Micha holčičku odveze na chatu v lesích, kde není elektřina ani tekoucí voda, a nechává ji žít prostý a pravidelný život, nasávat přírodu, chodit na procházky a odreagovávat se třeba zdemolováním kůlny. Benni se zklidňuje a roztává, ale za cenu toho, že se nepřípustně váže na Michu. Žádný jednoduchý happyend se nekoná, každé dílčí vítězství je ve filmu zaplacené regresem nebo novými druhy problémů. Zvítězit v bitvě neznamená vyhrát válku. Vedle nekompromisně dynamické podívané se Noře Fingscheidt podařilo vytvořit naprosto nezapomenutelnou a komplexní hrdinku – dívku, kterou nelze než nesnášet, litovat ji, toužit po její přítomnosti, držet jí palce a chtít ji zabít, to všechno najednou a stejně intenzivně. Benni je nepříčetná v pravém slova smyslu: nepřičítá si důsledky svých činů, není schopná vidět, že si vlastním chováním podminovává cestu k tomu, po čem nejvíc touží, tedy po vlastní rodině. Scenáristka a režisérka ji dokáže nehodnotit – a totéž očekává i od diváka. Narušitel systému končí otevřeně až metaforicky. Nora Fingscheidt i Helena Zengel jsou však teprve na začátku. Filmařka za svůj celovečerní debut (!) získala Stříbrného medvěda na letošním Berlinale a Německo snímek vyslalo do výběru na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Film svým autentickým zachycením jak konkrétního „případu“, tak i prostředí institucí, v nichž se Benni pohybuje, v Německu zároveň spustil veřejnou i odbornou debatu o problematice sociální péče o mladistvé. Herečka pak zaslouženě pokračuje v cestě do Hollywoodu, kde nyní s Tomem Hanksem natáčí western News of the World. Od obou žen můžeme ještě čekat velké věci. Pro přehrání videa se připojte k internetu Narušitel systému režie Nora Fingscheidt scénář Nora Fingscheidt Herecké obsazení Helena Zengel, Albrecht Schuch, Lisa Hagmeister, Gabriela Maria Schmeide, Melanie Straub, Victoria Trauttmansdorff… Délka 118 min. V kinech: od 3. října / Hodnocení: Pozitivní